Cesta do hlubin duše fanouška Depeche Mode

Rozhovor s fanouškem DM Martinem Blackem na bulvar24.cz

2) Kdy a proč jsi začal fandit Depeche Mode?

Odpověď: Co se týče Depeche Mode, nevím ani, kde a jak začít a zřejmě bych tento odstavec rozvedl do nevídaných rozměrů či spíše námětů na knihu. Takže se opravdu pokusím to zkrátit Depeche Mode jsem poprvé uslyšel v roce 1988 (toto datum mám vytetované na prstech pravé ruky), když mi bylo pouhých 9 let, když můj o 6 let starší brácha přinesl první nahrávky na audio kazetách.

V ten moment jsem věděl, že je to láska na celý život a ne momentální euforie, či jen poblouznění z něčeho nového, jako je to v mezilidských vztazích, nebo stav mysli… jooo tohle se mi líbí, neeee…. nedá se to prostě žádnými slovy popsat, jak mě tato hudba zasáhla. U mě to ani nebyla vlna, jako tomu bylo v 90. letech, kdy byla jejich neej éra a z termovize černé davy zaplavovaly ulice a stadiony, a pak je to po té zmiňované vlně a euforii přešlo a přesunuly se dobou k něčemu jinému. Jsem již 26 let věrný pouze a výhradně Depeche Mode, jejichž hudba od A do Z zasáhla nejen nepopsatelně mé srdce, ale stejně tak i myšlenky, myšlení všeobecně, vnímání. Je to krev mé krve, duše a mysli.

Nejsem klasický komerční fanoušek, kterému se jen něco od nich libí, já je opravdu miluji fanaticky a zarytě. Což ani normální lidská mysl není schopná pobrat. Na koncertech brečím, upadám do mdlob, trpím při poslechu jejich hudby nekontrolovatelnou tachykardií a vím, že jednou půjdu do „Depešáckého nebe“ Pokračoval bych dál, ale vím, že tak dlouhý článek by nikdo neotiskl, ani by ho nikdo nečetl.

Lidi se přece dnes honí jen za penězi a za touhou mít lepší auto než soused. Koho zajímá něčí zarytá láska k hudbě, která mi tolik dala, dává, provází mě, pomáhá mi a ještě mi hodně dá

Kompletní článek: bulvar24.cz