Před 27 lety vyšel singl Never Let Me Down Again

Legendární skladba slaví dnes narozeniny. Cheers!

Never Let Me Down Again je vydán 24. srpna. Britský Sound Magazine píše: „Je zde slyšet i jakési napětí mezi čistě popovým přístupem a experimentováním. To lze jasně demonstrovat na aktuálním singlu Depeche Mode - kontrast mezi éterickým Split Mixem a v hlavě dunivým Aggro Mixem.

Never Let Me Down Again bude nepochybně znít úplně všude, včetně Británie, kde poslední singly skupiny u mladých příliš neuspěli.“ Jenže ani skladba, která se v průběhu let stane neodmyslitelnou součástí koncertních vystoupení kapely, se ve Velké Británii příliš dobře neprodává. 5. září se sice v žebříčku, kterému vévodí britský zpěvák Rick Astley s písní Never Gonna Give You Up, objevuje jako nejlepší novinka týdne, ale stačí to pouze na 22. pozici. Mezi prvními třiceti se drží ještě další dva týdny. V USA se singl umísťuje na 63. místě, zato v Západním Německu se singl stává velkým hitem a šplhá až na 2. příčku.

Novinkový singl má zajímavý obal, jeho autor Martyn Atkins říká: „Udělali jsme obal pro 12“ singl, pro který jsme vzali mapu východní Evropy. Zmuchlali jsme jí a potom jsme ji zabrali znovu Polaroidem. To způsobilo, že lidé viděli ty symboly rozprostřené po celé Evropě. To bylo přesně v kontrastu k celé myšlence těch čtyř z Basildonu. Nebylo to exotické, ani ponuré nebo temné.“

Dave Bascombe 20 let po nahrávání s Depeche Mode o Never Let Me Down Again říká: „Byl jsem opravdu potěšen písní Never Let Me Down Again, velmi mě zaujal ten zvuk bicích. To kytarové intro bylo vlastně dílem náhody. Udělali jsme to přes sekvéncery, které jsme tenkrát používali. Samplovali jsme kytaru a běželo to přes začátek tohoto tracku, kde jsme nepředpokládali, že to použijeme. Později jsme se shodli, že to znělo skvěle, to byla šťastná náhoda. Vždy jsem si tuhle píseň užíval.“

Dave Gahan byl rovněž v době vydání druhého singlu nadšen: „Posloucháte li naše alba jedno po druhém, můžete slyšet vývoj. Nemyslím si, že mnoho kapel pracuje tímto stylem. Pokud jednou objeví vzorec, který funguje, pracují už jen podle toho. U nás je to naopak. Vždy hledáme něco nového. Není jiný způsob, jak zabránit nudě. Písně jako People Are People a Everything Counts jsou věčné. Jsem přesvědčen, že mnoho skupin bude chtít nahrát vlastní verzi těchto písní v budoucnu. Naše písně vždy přinášejí atmosféru smutnou nebo optimistickou, to je podstata. A z nového singlu Never Let Me Down Again mi naskakuje husí kůže. Ne všechny písně mají na mě takový vliv. Ale tahle má. Mám rád napětí, které způsobuje. Lidé často říkají, že Depeche Mode jsou elektronická kapela, ale to je špatně. Používáme všechno, kytaru, bicí. Jediné, co jsme zahodili, jsou omezení.“

Jako b-strana je nasazena skladba Pleasure, Little Treasure. Ta je vydána ve dvou remixech: Glitter Mix a také jako Join Mix, ten je společnou prací Johna Fryera & Paula Kendalla (později blízkého spolupracovníka Alana Wildera). Skladba Never Let Me Down Again je zde upravena do remixů nazvaných Split Mix a Aggro Mix, které připravila samotná skupina. Ještě byl požádán o další remix Chris Tsangarides, producent heavy-metalových muzikantů, jako například Judas Priest, Anvil, Gary Moore, Thin Lizzy, Helloween. Výsledek jeho práce je pojmenován Tsangarides Mix. Gore: „My jsme vždy používali kytary, aspoň trochu. Na tomto albu je používáme více a během koncertů budu hrát na kytaru, už jsem koupil zesilovač.“ (smích). Gahan: „A taky gibsonku Flying V, je zlatá, lesknoucí se a vypadá vážně skvěle. Gore: „To už je heavy-metal ne? Ta kytara je spojována s heavy-metalem, ale já ji mám na pomalé balady, ale pořád ještě heavy. Gahan: „Je to taková metalová střední váha. Elektronický metal, to je ono! My jsme elektronická metalová skupina, to je přesně ono.“ Vedle toho je na limitovaný 12“ vinyl umístěn remix Spanish Taster skladby To Have And To Hold.

S využitím UNIVERSE: DEPECHE MODE (2010)