Aktuální srazy
02.05.2024 | Praha
Forced To Mode: Some Great Reward Tour Special + Lakeside X
03.05.2024 | Brno
Forced To Mode: 101 Shows + Lakeside X
04.05.2024 | Žilina
koncert Forced To Mode + Depeche Mode Party
« Archiv událostí | Všechny událostí »
Sounds Of The Universe bylo vydáno před 5 lety
17. dubna 2009 vyšlo 12. album Depeche Mode. Jeho přijetí bylo trochu rozporuplnější, ale s klidným svědomím lze říct, že se jedná o velmi dobrou desku. Níže přehled písní, některé jsem vybral v alternativních verzích, tak jak se více pozdávají mně, ale určitě bude mnoho lidí mít raději samotné albové verze...Jak nahlížíte na album Sounds Of The Universe po pěti letech?
Album Sounds Of The Universe bylo nominováno na Grammy Award v kategorii nejlepší alternativní album roku.
Diskuze
indy 2 16. duben 2014 o 18:14
Tak se SOTU je to těžké - kdybych chtěl být přísný tak řeknu že je nemastné/neslané, avšak s odstupem času jsem se ho naučil poslouchat a nacházet na něm zajímavé a dosud opomíjené hudební pasáže. Jinak řečeno, pokaždé když si ho pustím, objevím něco co se mi začne líbit a naopak některé věci již oposloucháním ztrácejí pro mne na zajímavosti. Nechci však albu moc křivdit - oproti PTA nebo Deltě to prostě není album které by nabídlo tak provoplánové hity a někdy se mi zdá že se to při poslouchání jaksi “táhne” nicméně koncepčně je to poskládáno velmi dobře, a ona symbolika hudby z vesmíru sedí jak použitím specifických minimalistických zvuků a efektů (trochu jako z vesmíru) tak už samotnou podstatou, že je třeba album “prozkoumat” jako ten vesmír a dát mu šanci. Nicméně někdy je toho prskání moc a basů či bicích příliš málo - proto tak rozporuplné pocity. Ono už je to 5 let? uf toto letí.
Jinak In Chains je dobrý otvírák ale musím říct že Wilderův mix to posunuje mnohem mnohem výš! Wrong je snad asi jediná opravdu úderně radiová skladba na albu. Peace ani Hole to feed jsem doposud nestrávil. Naopak In Sympathy nebo Perfect ocením dodnes a závěrečný skvělý Corrupt mi dosti připomíná Clean! Jinak Comeback je na albu příliš ospalý a uprskaný naopak Studio session verze je skvostná - tu tam měli dát!!!
U bonusovek platí jako obvykle, že kvalitou předčí často věci na CD - Ghost není třeba komentovat a Light vyloženě zní jako něco z PTA.
Tolik k albu plném rozporů....
Final 3 16. duben 2014 o 20:01
Par songu je tam dobrejch - in chains, wrong, in sympathy, ghost, light…fragile tension celkem…hodne spatna mi prijde come back. Celkove mi tam dost chybi poradny groove a taky vic invence v aranzich. Ale je to sympaticky pokus o neco (z hlediska DM) relativne neotreleho. Kazdopadne PTA a Delta se mi libi vic…a to obe tyto desky radim do depesackeho prumeru.
Martin Malát 4 16. duben 2014 o 20:36
Pro me jedno z nejslabsich alb DM vubec. Zaroven i nejhorsi videoclip Hole To Feed, obsahuje i pisen s nejhorsim refrenem vubec - Peace. Becka + Fragile, Wrong, Perfect a Corrupt jsou OK….
Ringo 7 17. duben 2014 o 14:42
SOTU je pro mně taková koláž písní, které nejsou špatné, ale samy o sobě by asi zapadly. V rámci světové tvorby je to album výbrné, v rámci DM tvorby bych řekl, že je někde nad Exciterem. Nevím čím to, poslouchám spustu instrumentální, relaxační i minimalistické nebo i nějakou world music, což není o úderných peckách, ale když něco podobného udělají DM, jsem k tomu nějak více kritický. Přitom když DM udělají album, které i fanouškům příjde kapánek slabší, tak ve světovém měřítku to kvalitou hudby a projevu převyšuje lecos megaslavného co uslyšíme denně v rádiu. Každopádně je na SOTU spoustu skvostných písní, které rozdrtí prakticky cokoliv z Exciteru. Ghost a Light jsou s odstupem času pro mně jednoznačně nej songy z té doby. Následuje Wrong, Fragile Tension, Miles Away, In Sympathy, In Chains, Perfect, Corrupt. Comebak považuji rovněž za suprovou, jen to nemuselo být tak monotónně uvrčené. Live ten song vyšel naprosto fantasticky. Po zdravotní stránce nebylo toto období DM zrovna nejveselejší, po tvůrčí stránce bylo takové zvláštní, ale určitě to nebylo šlápnutí vedle. Mně to kapku připomíná rozkoukávací období jako u A Broken Frame, z kterého vypadly skvosty The Sun&Rainfall;, Leave in Silence a instrumentálka Nothing to Fear. Akorát s tím rozdílem, že už DM mají něco za sebou a tak to rozkoukávání není takové nesmělé. Spíše bylo takové pokusné. Ne každý to musí strávit, ale prostě si s tím vyhráli. Co se týče následného turné, jak víme, nezačalo nejšťastněji, ale pro Prahu dopadlo výtečně a mohli jsme tehdy na Edenu spatřit jeden z nej výkonů ava Gahana a jeden z nej setlistů s písněmi, které si troufám tvrdit už nikdy live nezažijeme (Strangelove, Master and Servant)
Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.
Hmm, zdá se mi to nebo mi mezi videoklipy chybí Oh Well…??
Album je podle mě velmi povedené, dokonce si myslím, že by si zasloužilo i lepší recenze, které jsou v drtivé většině velmi neobjektivní a příliš kritické... což mě tehda nemile překvapilo…(některé skladby sice nejsou až tak dokonalé ale jako celek to zní perfektně).