Aktuální srazy
13.04.2024 | Olomouc
Depeche Mode Party - Mode Machine (Tribute, IT)
20.04.2024 | Ostrava
Depeche Mode Ortodox Party
02.05.2024 | Praha
Forced To Mode: Some Great Reward Tour Special + Lakeside X
03.05.2024 | Brno
Forced To Mode: 101 Shows + Lakeside X
04.05.2024 | Žilina
koncert Forced To Mode + Depeche Mode Party
« Archiv událostí | Všechny událostí »
EXCITER - Intimita (2001)
Období přelomu tisíciletí bylo pro Depeche Mode velmi významné a které ne, že ano. Pravdou, ale zůstavá, že frontman Dave Gahan, byl v té době schopen nazpívat vokály bez sebemenšího vlivu tvrdých drog, což bylo poprvé od alba Music For The Masses, Martin Gore na druhou stranu nebyl dlouho schopen napsat jedinou píseň a jeho alkoholismus nabíral na progresivitě.
Myslím, že lidi si uvědomili, že skupina potřebuje na nějaký čas vypnout, dát se dohromady a vyléčit se z jízdy, kterou začali před 15 lety.
Nemohli se vrátit na tu stejnou rychlost, do stejného rytmu kde byli na konci 80´nebo začátku 90´ to by nebylo to pravé.
Dobré bylo, že zvláště Daniel, příliš netlačil na Martina se psaním skladeb.
Úplně na začátku, měl Martin problémy se psaním. Skladatelský blok.
Musel se vrátit do bodu, kde problém začal a toho vůbec netěšilo. Musel na sebe zatlačit. A to najednou začneš přemýšlet: “může se stát, že už nikdy nenapíšu další dobrý song?”
Myslím, že jsme si bolestivě uvědomovali, že může a Martin rovněž. Myslím, že byl prostě unavený z celého toho procesu
A také si nemyslím, že by měl příliš rád psaní písní. Také jich mnoho nenapsal.
Martin na sebe vyvine velký tlak, když píše. To dobře vidím. Martin pracuje s písněmi ve své hhlavě, ještě než je dá na papír.
Nejprve dá těm písním formu ve své hlavě, například, ví, že hodláme jít do studia točit album, tak teprve v tu chvíli na nich začíná opravdu pracovat.
Čím delší cestu ujdeš, čím více skladeb napíšeš, Tak myslím, že je stále těžší udržet je na zajímavé úrovni. Uteklo pár měsíců a já prostě nenapsal nic
A v tu chvíli nás napadlo, přidat mu někoho, kdo nebude sice spolupíšícím autorem, ale bude mu na blízku a dělat společnost, hudebník, který by mohl dělat na úryvcích toho co Martin napíše.
proto jak Daniel navrhl, jsem začal pracovat s Gareth Jonesem a jedním z mých přátel PauI Freegardem, kteří pomáhali s předprodukcí
Pro mne, je Martin velmi přirozeně hudebně nadaný člověk, jako nějákým kouzlem, jím hudební světlo prostupuje skrz a v době psaní Exciteru, to bylo, jako kdyby měl nějak zavřené dveře, hudební zář již najednou netekla skrze něj a toho samozřejmě dostávalo více a více do depresivních stavů
Jeden víkend sem Přijel za ním, a on mi přehrál I Feel Loved, ale byl na ní zaseklý a nemohl s ní pohnout, no a udělali jsme si malou přátelskou session a pokročili jsme s tím a potom Martin začal mi přehrávat pár věcí na kytaře a i na pianu a to bylo úžasné, náhle se otevíral, a začal hrát písně, které nemohl předtím dokončit, protože toho nebyl schopen, a došlo mi, že teď to už bude zábava.
Nikdy neukazoval své karty, držel je velmi těsně u hrudi. Nikdy neuslyšíte to s čím není na 100% spokojen.Takže kdo ví, jak skvělé písně možná byly vyhozeny a nikdo z nás je nikdy neuslyší.
Paul Freegard
Jakmile začal poté pracovat, bylo možné sledovat něco, co připomínalo otevření zdymadla, jako: “Mám nový text, chci to změnit” a to bylo pro mne velmi inspirující, sledovat ja tvoří opravdu nadaný člověk, náhle začal pracovat, a já mohl sledovat jak jeho mozek funguje.
Nějak mně ti co tam byli skutečně motivovali, protože sem si uvědomoval, proč my tři trávíme čas ve studiu děláním ničeho
A tak se vše přirozeně přesunulo z procesu psaní do předprodukční fáze. Vynechali demo session. Martin obvykle píše, připraví dema, a potom následuje předprodukce a potom rozvíjejí ty dema dál. To že byli v této fázi, byl docela pokrok. A potom, v pár případech neudělalo příliš změn, deska byla vlastně dokončena.
Nebylo to bráno na začátku vážně, jelikož jsme byli přátelé. A já se pokoušel ho jen vrátit zpět ke psaní, do jeho pracovní rutiny. No a potom se objevil Dave, aby natočil nějáké vokály. Oh! To jsou Depeche Mode, že ano!? To není Martin, to je Depeche! To byl velmi vzrušující moment, když Dave přišel. Nebylo jednoduché to setkání zvládnout, Martin i Dave byl velmi nervozní, nepracovali spolu tolik let. Byl to přímo magický okamžik.
Napsal sem toho mnoho, zde doma v New Yorku. Měl sem všechny ty písně připravené jako dema. A umíral sem chutí říct: „Dobrá, Mám také nějaké skladby“, ale nešlo to, nebyl ten správný moment.
Využili jsme naše setkání, skutečně smysluplně. Všechny písně byly nazpívané, většinou s Daveovým vokálem. A měli jsme v zásobě balík dobrých demosnímků, které jsme hodlali na příští session rozvíjet.
To není občas, ale nejlepší cesta jak věci dělat. Protože, pokud přineseš na session vše z půlky hotové nebo tak je obtížné náhle změnit směr.
Dokonce ty dema byly rozvinutější než obvykle bývají. Skupina jako celek, cítila, že potřebují něco jim přidat, něco ozvláštňujícího. A tak se na scéně objevilo Markovo jméno.
Měl sem právě koupeno album Björk, které, Mark dělal, a já sem si oblíbil jeho produkci, proto sem řekl: “Martine, poslechni si to, s tímhle chlapíkem bys měl pracovat
Setkali jsme se s ním a vypadal jako skutečně správná osoba, takk jsme se rozhodli jej přibrat a Gareth také zůstal na projektu v pozici zvukového inženýra.
Znali jsme Marka mimo jiné z jeho práce v LFO, měl zkušenosti s produkcí pro Björk. Velmi málo lidí chápe elektronickou hudbu, chápe písně a rozumí jejich jiné instrumentaci. Mnoho lidí je skutečně dobrých v elektronické hudbě, ale nedovedou udělat to, aby písně fungovaly.
S Timem a Markem, jsme cítili, že jsme potřebovali právě někoho takového. Mark jako by se stával 4. členem, kterého jsme postrádali.
Jedna z nejzajímavějších věcí, když jsme dělali Exciter byla, že jsme se přesunuli z řídící místnosti. Většinou je to opačně. Pracovali jsme ve studiích, s docela velkými nahrávacími místnostmi, místama kde se hraje, jakkoliv je nazveš.
Chtěli si ponechat pocit, že jsou stále v domácím studiu. Martin udělal dema v domácím studiu. Potom si zapůjčili studio s prací v řídící místnosti, s velkým mixážním pultem, ale ty skladby tvořili v nahrávací místnosti
Chtěl sem vypadnout z řídící místnosti, nenašel sem na ní nic posilujícího
Bylo mnoho věcí, které byly neformální ve způsobu jejich práce, samozřejmě s vysokou kvalitou, pracoval na tom kvělý zvukový inženýr.
Byl to velmi dlouhý proces než se to dostalo k mixování a my jsme potřebovali někoho, kdo je schopný zavřít za tím dveře
Když sem dělal první track, tak byli překvapeni jak rychle je hotov. Byli zvyklí, že jim to zabírá mnoho času.
Tradičně, když jsme mixovali album tak to zabralo tuny času. Master And Servant se míchalo dva týdny, jeden jediný mix! Nemohli jsme věřit, že Steve udělá mix za den.
Byly chvíle, kdy on byl v mixážním studiu, nedělal nic, a jen čekal na nás než dokončíme nahrávání.
Fletch řekl, že mi hodlá koupit cenu za nejrychlejší mix pro DM všech dob. Skupina byla šťastná z toho jak deska zněla, přestože občas, když sem přinesl mix, bylo to všechno takové zmatené, ale oni byli velmi spokojení s tím jak to bylo smícháno. Každý song byl velmi specifický, přesně tak, jak to chtěli. Na konci Ledna (01/01) jsme měli hotovo. Měli jsme spoustu času, mezitím jsme se dostali do Londýna, kde jsme také míchali pár písní na desku, ale více méně jsme měli hotovo. Myslím, že jsou tam 2 či 3 skladby, které se mixovali v Londýně. Freelove byla jedna z nich, kde Fletch hodlal udělat podpůrné vokály, nakonec je dělal Martin ve 2 hodiny ráno, ještě pěkně opilý z předchozího večera.
Viděl sem Freelove jako dobrý kousek na album, ale prakticky všichni ve studiu náhle řekli: “Oh, to je singl!” odpověděl sem: “Ne, opravdu si nemyslím, že by byl”, protože ta skladba by snadno mohla sklouznout v opravdový pop, a my jsme se tak snažili osvobodit se z pop okovů
To bylo poprvé co jsem cítil, že Martin má chuť být účasten při hledání obalu desky, protože chtěl mnohem víc pozitivní vzhled obalu.
Měl sem pocit, že jsme měli mnoho černých obalů alb, a tak by se mi líbilo přidat tam trochu barvy
A Anton měl představu, že by to mělo být výrazně falické, ohrnul sem nad tím nos, myslel sem, že by to bylo příliš okázalé, obzvlášť v souvislosti s Exciter. Velký, pitomý robertek na obalu nebo něco takového, tohle ve skutečnosti Anton netvrdil, ale potom jeho návrhu se mi tohle spojení usadilo v hlavě.
Nakonec ten pravý nápad přišel, když jsme dělali fotky skupiny v Santa Barbara a já viděl ten kaktus.
Ty kaktusy rostly všude a my jsme společně přišli na nápad vyfotit jej ze shora a to vypadalo opravdu falicky
Můžeš na to pohlížet sexuálně, ale také jako na hezký obrázek. Ne s příliš hlubokou myšlenkou, ale jako hezký obrázek rozhodně ano.
Vzhled alba, barvy které byly použity a potom videa, která nerežíroval Anton, to byla celkově docela silná změna stylu
Říkali nám z MTV, VH1, že jsme se stali nudnými, na to aby vysílali naše videa ve svých relacích, víš, nové video Depeche Mode, zase od Antona Corbijna..
Líbilo se mi video s kterým přišli, al nedostali z něj to co je cítit z Antonových videí. Protože Antonův vizuální svět je nadčasový.
Mluvilo se o tom kdo udělá video ke Dream on, řekl sem to nebude dělat Anton? Ne, my chceme něco jiného.
Uvést nové album, je vždy nejhorší moment pro tvůrce video klipů. Nové album, je vždy zásadní záležitost pro skupinu, protože jestli oni hodlají udělat nějáké změny, tak je tam budou chtít mít, a oni se rozhodli zkusit něco nového
Dream On bylo dokonalé uvedení nového alba jako byl Exciter. Byl to perfektní způsob, jak dát všem vědět o směru, kterým album ubírá. Tak to dělali vždy, “I Feel You” reprezentovalo rockové album nebo něco velmi silného, “Barrel of a Gun” reprezentovalo impozantní sound, tak “Dream On” představilo intimní a citlivou stránku hudby skupiny Depeche Mode
To proč jsme vybrali ako první singl Dream On, bylo proto, že to znělo jako něco rozdílného od čehokoliv jiného.
Znělo mi to téměř jak ze 70. let, takovým zvláštním způsobem, harmonií a vším tím to bylo trochu jako Crosby, Stills & Nash nebo tak něco, ale myslím, že to bylo vždy pro nás dobré vydávat něco tak jiného. Zvláště jako první singl z každého alba.
Opět jsme se v tomto bodě dostali do svízelné situace, singly byly docela dobré, alba se prodávali taky dobře, ale zase jsme neměli hit singl. To v čem jsme selhávali během práce na albech, bylo, že jsme ty písně nedostali do rádií.
Několikrát nás návštivili z amerického vydavatelství, Reprise v Americe, když jsme byli v NY tak za námi přišli. Přehráli jsme jim album a všichni uvažovali o Dream On jako o piltním singlu, dokud neslyšeli I Feel Loved a potom nastali docela dohady o tom co je vhodnější. Martin už předem říkal něco jako ˇnehrajte jim I Feel Lovedˇ, věděl že Američané to budou chtít jako první singl a to on nechtěl.
“I Feel Loved” byl jasný singl, nejzřejmější z písní na albu. Měli jsme mix od Danny Tenaglia, který se stal obrovským
klubovým hitem.
Comes a feeling of inner bliss
I feel wanted, I feel desired
I can feel my soul on fire
I Feel Loved byl klasický depeche mode taneční song a fungovalo velmi dobře s videem od John HiIIcoata.
Depeche Mode velmi dobře překročili rok 2000 a s Exciterem se jim dostalo pozornosti, kterou si opravdu zasloužili. Navíc, se k Depeche Mode přiklonili i hudební kritici. Nastala výměna generací mezi hudebními publicisty a ke slovu se dostala generace, která na Depeche Mode vyrůstala. Lidé, kteří poslouchali Speak and Spell a Construction Time Again a měli je rádi, nyní začínali psát review pro hudební magazíny.
A to se stalo poprvé, že se z nějákých důvodů Depeche Mode stali miláčky pro každého, dokonce i pro kritiky, každý, od teenagerských časopisů až po techno magazíny, pěl ódy jak skvělé album Exciter je.
Mnoho žurnalistů psalo, mnoho významných nových žurnalistů říkalo: “Víš že Exciter je fantastický?”, protože, celá ta nová elektronická generace začala skutečně milovat a mít respekt k Depeche Mode.
Depeche Mode byli více vyrovnání v jejich nové struktuře, v jejich nové rutině a Dave byl v neskutečné formě během Exciter. Byl mnohem sebejistější ve své nové kůži a proto se s Exciterem rozhodli, že jsou dost silní na to, po studiovém albu, vyjet na turné. Bylo to velmi dobře načasované.
Myslím, že přestože nedělali společně videa pro singly z Exciteru, tak si uvědomovali, že přátelství s Antonem je velmi velmi dobré, proto ho požádali o natočení One Night in Paris a to bylo skvělé.
Kdykoliv nahráváš či filmuješ, vždy to přidává více napětí, nemusíš vidět kameramana, prostě víš, že se to děje.
Samozřejmě se více koncentruješ na to hrát správně, Dave obvykle zkouší vydat ze sebe to nejlepší, aby jeho hlas zněl dobře.
Filmování je náročné. Protože skupina se snaží hrát pro publikum a filmový štáb chce, aby hráli pro filmový štáb, proto tam je trochu napětí, napětí jako v každém jiném živém filmu
Pokaždé je tam mnoho napětí pro mně, myslím, že Dave to snaší docela dobře.
Jsem vyděšený. No doopravdy to nezmizí. Trochu se to rozptýlí, ale v tuhle chvíli nevím čím.
Pár písní mi docela pomáhá si oddychnout a dostat se do toho. Ale užívám si každý koncert
koncerty se daří skvěle. Zníme a máme lepší show než kdykoliv předtím
Alan byl velmi důležitou částí naší skupiny než odešel, ale myslím, že to byla pro nás výzva snažit se udělat věci jinak.
A teď, s Peter Gordenem a Christian Eignerem za bicími, jsme jiná skupina
Pro mne není nic lepšího než jet na tour, skutečně si to užívám. Bylo to šílené, ale také skvělé
To jsme začali dělat, na Singles Tour se Somebody, například, no a potom jsme se dostali do bodu, kdy jsme měnili písně každý večer. Často jsme to secvičili půl hodiny před začátkem koncertu. Celkem zábavné hrát song, který znáš půl hodiny před 20 000 lidma.
Jsou tam věci, které nikdy neměníme, protože jsou klíčové a aby náhodní lidé, kteří se dostanou na koncert věděli, kde jsou, proto toho neměníme moc, ale drobnosti měníme každý večer, protože to je jediná cesta, jak si to užívat
Vždy říkáme, že bychom nepřáli našemu největšímu nepříteli dělat předskokany Depeche Mode, protože občas nás z jiných labelů žádají: “Nemohli by jste ztratit dobré slovo u svého managementu, že bychom otvírali koncert DM? “ “Dobrá, můžeme, ale to utrpení vám nepřejeme”
Slyšel sem, že Frank zase hraje jako Fad Gadget všechny ty staré hity s novou skupinou. A domluvili jsme se i s Danielem, že pojedem s ním. Myslím, že je to pěkné uzavření kruhu, protože samozřejmě, jsme byli objeveni jako předskokani Fad Gadget
Měli jsme Franka moc rádi, proto jsme na to přistoupili.
Frank vycházel s fanoušky velmi dobře. A tady se skutečně vyplatilo, že skupiná má takové oddané příznivce. Protože samozřejmě, každý z nich věděl kdo Fad Gadget byl. Všichni věděl co znamenal v kariéře Depeche Mode. A proto ho přivítali s respektem
Většina z našich předskokanů je vždy vypískáno a my jsme na to Franka upozorňovali. No a on si vyrobil takový plexisklový štít a helmu, ale přestal je nosit snad už po první či druhé show, protože zjistil, že publikum ho bere
Varoval sem ho před publikem, ale on byl osobnost a velmi zábavný. Skutečně dobrý.
Je to strašná škoda, že umřel, právě, když byl zpět se svou hudbou a novou skupinou.
Turné trvalo přesně 8 týdnů v Americe a přesně 8 týdnů v Evropě. Když skupina odsouhlasila turné, tak okamžitě členové dodávali, že nepřidají ani jeden koncert navíc, protože jednoduše netušili jak jim to společně na šňůře půjde, naštěstí, vše šlo dokonale hladce
Když show začínala, stála sem mezi podiem a publikem a fotografovala, a mohla sem cítit to nesmírnou lásku ke skupině která přicházela z publika. A myslím, že je to vzájemné, jelikož sem mohla sledovat, to jak publikum dodává skupině všechnu tu energii a skupina shromáždí všechno to nadšení a energii z publika a vrací je zpět a hrají fantastické koncerty.
Fanoušci Depeche Mode vědí o Depeche Mode víc než já. Pokud by byla vědomostní soutěž, se mnou, Martinem a Davem proti 3 fanouškům, tak by ti fanoušci snadno vyhráli.
Příznivci Depeche Mode jsou z celého světa, s rozdílným zázemím, jsou inteligentní, a docela kritičtí a tak neberou vše od Depeche Mode nekritickým způsobem. Byli jsme si toho vždy velmi dobře vědomí. To je také důvod, proč na sebe tolik tlačíme kdykoliv děláme desku, je to výzva od fanoušků, oni nechtějí slyšet ty samé věci znovu a znovu, chtějí slyšet nové nápady a nové věci
Nemyslím, že je dobré pro nás prostě dělat to, co je nám přirozené, je vždy dobré, jestliže někdo nás zmáčkne v různých směrech a nebo nám ukáže různé způsoby práce
Na začátku se Martin zajímal o prodej desek, protože to je předpoklad, dělat expeimentální alba, když šel někam ne přímým směrem tak se chtěl kouknout do boční uličky a prozkoumat jí. Okay, udělejme něco co nezní jako Depeche. Což jsme myslím skutečně udělali. Exciter není klasické Depeche aIbum. Není tam nic velkého, žádné monumentální hymny.
Důležité je že Exciter byl natočen. Ultra bylo album, které zastavilo potápění lodi. Exciter je dostalo zpátky do správného kursu.
A konečně, Exciterem se nese velmi pozitivní duch. Vzpomínám, že Fletch byl extrémně potěšen výsledkem
Myslím, že atmosféra byla skutečně znatelně lepší od Ultra. Byla to spolupráce a vděk, musím to zaklepat na dřevo . Byl tam dobrý pocit.
A to jim společně přinesl Exciter Myslím, že si uvědomili “Počkej chvilku, jsme docela dobrý, že?” To teda jsou a pokračují dál.
This addiction that we’re both part of
Leads us deeper into mystery
Keeps us craving endlessly
Pure possession of my heart and soul
I must live with this reality...
Diskuze
VirusTi-SBH 2 27. únor 2014 o 18:16
Exciter mi jako album nikdy moc nesedělo… S takovými alby, jako je např Delta Machine, se nedá ABSOLUTNĚ srovnávat! Mou přízeň s získali akorát skladby Freelove, When The Body Speaks, I Feel Loved nebo Goodnight Lovers, Ale jinak je pro mě toto album jedno velké zklamání :(
Ringo 4 27. únor 2014 o 23:42
Pro průměrný hudební svět musel být Exciter bomba. Pro mně to bylo po I Feel You druhé zklamání u DM. Ne takové extrémní, jako u I Feel You, ale byl to první moment, kdy jsem sezačal bát, že DM už nenatočí nikdy tak hutnou desku jako bylo Ultra nebo staré kultovní alba. Smíšené pocity přesně korespondují s tím, co si čtu o Martinovém bloku. a hlavně, teď mně tak napadá, nebyla chyba právě to, že byla tentokráte vynechána fáze dema a šlo se rovnou do předprodukce? Odpovídalo by to vlastně přesně tomu, jak Exciter dopadnul Jako demo. Oni to předprodukovali, aniž by jim došlo, že jsou vlastně teprve u demaa už to lácli na desku. To byla podle mně chyba, protože základ je možná dobrý, ale kde jsou melodie? Jen jakési chrchlání a prskání, ale zvuky nehrají žádný melodický part. Vypněte Davův zpěv a co nám zbude? Pazvuky, nehrají nic. Možná jen na Dream on, kde to Martin drží nad vodou kytarou a dokonce se ozve i pěkná elektronika, ale pak už dále bohužel nic. Mojí pozornost zvedá až I am You. Sweetest Condition je asi nej skladba na albu, v podstatě jediný opravdový Depeš hutný song na albu, ale proč to prskání, jako bych měl v přehrávači 20 let odrhnutou desku? Stále si říkám, že Exciter dozraje, možná dozrál, ale pokaždé, když se tím utěšuji a pak si jej pustím, bez předsudků, již dávno zvyklý na minimal, který se mi i občas docela líbí, ale bohužel se u Exciteru vždycky znovu a opět spíše nudím než bavím. Takže asi tak. Exciter je pro mně album, které je v katalogu DM úplně naspod. Ano, i pod Speak and Spell.
Marek Raška 5 28. únor 2014 o 6:45
První poslech tohoto alba byl studenou sprchou, měl jsem takový zvláštní pocit, že toto snad ani nemyslí vážně. Ale musím přiznat, že po čase jsem si k němu našel cestu. Shine, When the body speak, Freelove, I am you jsou songy, které poslouchám velice rád.
A musím souhlasit s Ringem v jeho názoru, že pro průměrný hudební svět byl Exciter bomba. Pro hodně mých přátel, bylo toto album, to co je přivedlo k Depeche Mode:-)
Pavel.Z 6 28. únor 2014 o 7:30
Tohle album k je skvělé. Pusťte si Exciter s partnerkou / partnerem v ložnici. Nechejte pomalé songy z tohoto alba plout. Rychlé písně jsou zde na nic a nadbytečné, je třeba je odmazat Dunění basového reproduktoru vám bude chvět propletenými těly .... A jednoznacne nejlepsi skladba alba je Goodnight lovers. . Tohle album miluji.
Irena74 7 28. únor 2014 o 8:34
Díky Pavel.Z. Ja jako pokazde, kdyz se zmini Exciter, citim potrebu ho hajit. Moje nejoblibenejsi album.
Ringo 8 28. únor 2014 o 8:39
Goodnight Lovers nepovažuji za depeš, bohužel. Sice byla při PTA Tour fajn, když to zpíval Dave s Martinem na catwalku, pěkný zážitek, ale jinak jako píseň, dobré pro jiné kapley možná, pro Depeche je to podprůměr.
Na Exciteru vyčnívá akorát Dream On, Sweetest Condition, I Am you je fajn, takový ten nehitový depeš song, ale zbytek je odfláknutý, nedodělaný. shine má obrovský potenciál, po zvukové melodické stránce to naprosto zabili. Dead of the Night, to by mohl být depeš nářez, zvukově však strašně chudé, ke konci dokonce zbytečně extrémně ulítlé, jako by do toho Martin dál něco z DJ setu. Freelove, opět písnička skoro bez hudby, jen slabé náznaky. I Feel Loved - jako píseň to jde, hlavně od druhé sloky, ale jinak je to strašně dancefloorově jednoduché.
Jediné pozitivum je v tom, že když vydají DM album, které se nepovedlo, tak ve srovnání se světovou produkcí stále vyčnívá a pro hudební kritiku se stane bombou. Zajímalo by mně, co by dnešní hudební kritici říkali na tvorbu DM v 80. letech. To by museli vynést do nebes. Tehdejší hudební kritici hudbu DM ještě absolutně nechápali:-)
Pavel.Z 9 28. únor 2014 o 8:58
Goodnight lovers je epicky song. Umocneny nahravkou Live in Paris. Vztazene ruce fanousku ke svym bohum, plac v publiku, kapka stekajici po Davovi, obeti D a M o kterych jsme si mysleli, ze uz k sobe cestu nenajdou. Skvele !
blackhound 11 28. únor 2014 o 9:36
Souhlasím, Pavle. Opravdu silné okamžiky, které se naštěstí režisérovi nepodařily totálně domrvit, jako zbytek záznamu.
Pavel.Z 12 28. únor 2014 o 9:43
To video jsem viděl víc jak 101x, protože si přes něj našla cestu k DM i moje manželka .. i přes ty jiny věci
Někdo ty emoce v tom videu pobere a od někoho se prostě odrazí jak od kamene.
Díky bohu (přírodě) jsme každý jiný.
Pro někoho je nejlepší album Sofad, pro někoho Violator, pro někoho Exciter.
Pro mě je depeš vše od skupiny Depeche mode!
Ringo 13 28. únor 2014 o 9:51
moje modla je teď Delta Machine, z té jsem se nevzpamatoval doteď v tom pozitivním slova smyslu.
Pavel.Z 14 28. únor 2014 o 10:16
Ringo, ja te ale chapu s tim postojem k Exciteru, mel jsem podobny, kdyz to album vyslo a dodnes z nej posloucham jen ty pomale songy. Dream on vylozene nesnasim od jeho vydani co by prvniho singlu
Dangerous 15 28. únor 2014 o 10:19
#7 • Irena74 • 28.2.2014 o 9:34 • •
Díky Pavel.Z. Ja jako pokazde, kdyz se zmini Exciter, citim potrebu ho hajit. Moje nejoblibenejsi album.
Moc hezký a podle mně správný postoj!
Dangerous 16 28. únor 2014 o 10:20
Můj názor na Exciter jsem napsal mnohokrát a prakticky se shoduji s Ringem…ale je tam jedna píseň, kterou řadím mezi vůbec nejlepší od DM: I Am You.
Pavel.Z 17 28. únor 2014 o 10:25
To album je pro nefanousky, holky, mainstream…jak chcete, ale kvalita tam je, to mi nikdo nevymluvi !
Irena74 18 28. únor 2014 o 10:38
Je nadherny, od Sweetest Condition, coz je uzasna, gradujici vypalovacka, pres zasneny When the Body Speaks k nadhernymu textu a melodii Free Love az po neopakovatelny a pro me jedno z nejoblibenejsich ever-I Am You.
Pavel.Z 19 28. únor 2014 o 10:55
Irena: super, a nenech se temi studenymi cumaky (Ringo, Dangerous) otravit nebo ovlivnit
Ti balvani krehke, zenske dusi nerozumi !
Ringo 21 28. únor 2014 o 11:03
Pavel.Z: jestli je to album dělané pro ženské, tak se nediv, že mi moc nesedlo, nejsem žena:-) Kvality tam jsou, jak jsem psal, kdyby nebyly, neocení je vůbec nikdo a ono se paradoxně to album stalo hudební kritikou chválené, což zase jako nechápu, pročse nevychvalovala alba Black Celebration a Music For the Massess? Proč to tehdy bylo jen pro depešáky a zbytek světa tím pohrdal? No každopádně Exciterse zlehka dotknul toho, co mně v hudbě zase až tak moc nezasahuje a to je takový ten zvukový minimal bez pořádné melodie. Respektive nezasahuje mně to v podání DM, protože od nich čekám něco jiného. Exciter jsem nevyhodil, mám jej koupený a dívám se na něj v mé sbírce CD shovívavě jen proto, že v podstatě mám i kapely, které udělaly podobný minimal a líbí se mi, třeba Radiohead a jejich a A Kid (i když na posledním King of the Limbs to už dost přepískli), poslouchám Kraftwerk, který je vlastně jen o těch zvucích a žádné vypalováky tam člověk vesměs nenajde. Mám i další kapely které to tak nějak zvukově jen dráždí a nikdy to nerozbalí na plno a poslouchám to docela rád, když je nálada. V tom se Exciter celkem ztratí a v rámci tohoto si jej poslechnout můžu. Ale on by se neměl ztrácet, u alb DM čekám, že budou vždy vyčnívat.
dozi 23 28. únor 2014 o 11:22
Goodnight lovers je moje nejoblíbenější z alba.Pouštěl jsem ji mladýmu když se narodil a 10.2.šel se mnou poprvé na koncert.Je hrozný jak ten čas letí...
Irena74 24 28. únor 2014 o 11:45
Ja byla na koncerte v 88, bylo mi 14 a byl to nejlepsi zazitek , splnenej sen. Brzo jsem se vdala, studovala VŠ, rozvadela, do toho maly deti, nejak na DM nebyl cas ani pomysleni. O 10 let pozdeji, po mym zklidneni prisla druha DM miza. Letos se mnou byly obe moje dcery na koncerte poprve, (je jim 19 a 17), DM milujou, kdyz prijdu z prace domu, obcas jim hraji v pokojich a na koncerte jsem bulela dojetim nad tim, ze jsem tam s nimi a nad tim, jak ten zivot leti-dalsi generace - vzpominala jsem na sebe v 88. A Exciter obe zboznuji
Pavel.Z 25 28. únor 2014 o 12:11
Irena: tak to jsi ultra hardcore fanousek, bez jakekoli ironie. Jsem mekous a tyhle prispevky me dojimaj
Dangerous 26 28. únor 2014 o 12:37
Jsem mekous a tyhle prispevky me dojimaj
+1
Vždy mi hrozně vadilo to rozdělení na Wilderovce a ostatní. Vždycky jsem si myslel, že fanoušci DM jsou mnohem různorodější, že neexistuje album, které by někdo neměl v srdci jako to nejlepší, i když 90% ostatních bude tvrdit, že jej zase tak nemusí, to samé s písničkami….fanoušků DM je na 101 způsobů a ta písmena DM mají spojovat a ne rozdělovat…každý máme své pozadí, své zkušenosti, tak by bylo hloupé, aby se nám všem líbili stejné věci.
Znám jednoho britského fanouška, které mu je přes 40 let a stejně je pro něj Exciter nejlepší album a vždy se za něj pere podobně jako Irena…
Exciter není horší, protože se mě zrovna nelíbí, jen mu já prostě tolik nerozumím…moje chyba
Irena74 27 28. únor 2014 o 12:57
To Pavel.Z - Možná jseš mekouš, ale rozhodně sympouš
To Dangerous- Líbí se mi, že to tady hezky a mírumilovně směřuješ, ´cause let´s make it clear- this is free love
Beladona 28 28. únor 2014 o 14:20
Exiter je dobrá deska a je ní pár skvělých písniček, jako třeba When the body speaks nebo The Sweetest Condition. Ale abych se za něj bila jako Irena74, tak to teda zas ne
Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.
Uff to jsem si početl. Každopádně si myslím, že za ty roky album Exciter přece jen vyzrálo - po ULTRA to bylo něco jiného, jakoby magického - ta atmosféra je skutečně okouzlující - jak texty tak barvitými a měkko-ostrými zvuky - ano to jsou pocity které člověk zažívá, v poklidném rozpoložení s kapkou alkoholu, pohledem na světla noci, a přemýšlením o všem hezkém až smutném (to hlavně u Dream On a Shine, Freelove, When the body Speaks). Pak trocha probuzení u I Feel loved, aby člověk nezapomněl dýchat jako u Comatose a dočkal se silného vrcholu v podobě skvostné I am you. Lepší album pro noc při svíčkách, ať už s milovanou polovičkou, či častěji bez ní ale s pocitem vlastního vnitřního ...okouzlení. Noc není jen černá- ale v podání Exciteru i zelená.