Depeche Mode Czechia
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace



Depeche Mode Czechia

Songs Of Faith And Devotion bylo vydáno před 21 lety

Ilustrativní: Songs Of Faith And Devotion bylo vydáno před 21 lety

Elektronika už nebyla průzračná a Gahanův hlas už nebyl sametový. Většina skladeb se zahalila do agresivní mnohovrstvé elektroniky, protkané živými bicími, Goreovou kytarou a živočišným Gahanovým zpěvem.

Tohle byl na první pohled nový začátek skupiny Depeche Mode, bohužel, budoucnost ukázala, že se jedná o poslední album, které skupina nahrála v klasické sestavě s Alanem Wilderem. Nic to nemění na tom, že album "Songs Of Faith And Devotion" nestárne a zůstane v mnoha směrech nepřekonané a výjimečné. Doufejme, že až se příští rok, Gore, Gahan a Fletch budou probírat novými písněmi a hledat nový zvuk, vzpomenou si na Devotional éru a nebudou se bát hudebně experimentovat. Teď se, ale na chvíli vraťme do předvečera vydání Písní o víře a oddanosti, kdy britský novinář zpovídal členy skupiny a to vše do filmového dokumentu zachytil Anton Corbijn.

"I surrender all control
To the desire that consumes me whole
Leads me by the hand to infinity
Lies in wait at the heart of me"

Martin Gore: Proč jsme album tak pojmenovali? V názvu té desky, tedy Písně víry a oddanosti, se určitě náboženství, církevnost a duchovno odráží, ale zároveň jsme chtěli aby byl ponechán prostor dvojznačnosti. Víra v co? Oddanost komu?

Condemnation je podivuhodně znějící skladba, když jsem ji slyšel poprvé, tak sem měl pocit jako že jsem ji pustil špatnou rychlostí, zdá se mi, že jste se během jejího natáčení pěkně vyřádili, že?

Martin Gore: Ve skladbě Condemnation nejsou vůbec využiti jiní zpěváci - jako doprovodné vokalistky atd. Vše to vznikalo téměř až gospelovým způsobem, nahrávali jsme další hlasy a nápady odděleně a postupně to skládali dohromady. Nic jsme nesamplovali. Prostě jsme to zpívali jako vokální kvartet. Bylo to velmi zajímavé a myslím, že Dave ve skladbě Condemnation, nazpíval vůbec nejlepší vokály za celou naši kariéru.

Martin řekl, že na Condemnation, jsi nazpíval vůbec Tvé nejlepší zpěvy u Depeche Mode, jak tu skladbu vnímáš Ty?

Dave Gahan: Ta skladba je vrchol. Text i melodie jsou jednoznačně to nejlepší co jsme kdy vůbec nahráli. Je to jedna ze skladeb, které bych si nejraději napsal sám. Patří vůbec k prvním nahraným v Madridu a já tu skladbu cítil tak, že jejím prostřednictvím, říkám zase o něco víc. Že je to cesta ven ze starých zvyklostí. Při kontrole záznamu u zvukového technika, jsem měl pocit, že se to vážně povedlo a stejného názoru byl i Flood a všichni kolem. Chtěl bych , aby lidé poslouchali především tuto skladbu, myslím, že jsme dali dohromady něco skutečně mimořádného.

"I Accusations
Lies
Hand me my sentence
I'll show no repentance
I'll suffer with pride "

Od minulého alba "Violator" uběhly už celé tři roky, znamená to že jste méně psali nové věci nebo je spíš méně natáčeli?

Martin Gore: Museli jsme si všechno více nechat projít hlavou, protože po těch asi deseti albech, to vše trvá mnohem déle, než jsou všichni úplně spokojeni s konečným výsledkem. Naše požadavky a očekávání za ta léta také vzrůstají, proto více experimentujeme a důsledně vše zvažujeme. Mnoho věcí je pro nás nových a proto zabírá hodně času si je osvojit.

Jak cítíš vlastní "proměnu" z nováčka v kapele, v člověka, který nese hlavní zodpovědnost za celou instrumentální a vůbec zvukovou podobu nahrávek?

Alan Wilder: S větší zodpovědností a také větší pravomocí v tomto směru, jde ruku v ruce nutnost se více učit a trvale zlepšovat to co pro jiné děláte. Vždycky mne velmi zajímala producentská část během nahrávání a u nás se to prostě tak vyvinulo, nebylo to rozhodnutí od stolu, ale přirozeně to vyplynulo z běhu událostí a já jsem touto pozicí velmi potěšen.

Je úžasné jak jste se za ta léta stali soudržnými, s přesně rozdělenými úlohami, zpěvák, skladatel, skvělý zvukový instrumentalista a ty máš na starosti obchodní stránku kapely - to je skvělá kombinace.

Andrew Fletcher: Myslím, že je to tak správné a pro fungování kapely nezbytné, kdyby tak fungovaly i ostatní skupiny, staly by se mnohem více soběstačnými a tím i mnohem úspěšnějšími.

Tvé úspěšné umělecké spojení s Martinem Gorem, už trvá dlouhá léta, můžeš nějak definovat druh či kvalitu vašich vzájemných vztahů, v té řekněme duchovní poloze?

Dave Gahan: Mám pocit, že v posledních pár letech jsme si úplně nejblíže. Ještě lépe jsem ho poznal a mám ho ještě mnohem raději - byl bych šťastný, kdyby to cítil podobně. Jeho písně jsou mi neskutečně blízké a navíc on napíše vždycky něco, co někde v koutku duše, chci říct já sám. Je to skvělý skladatel a my ostatní, Alan, já a Fletch, mu pomáháme vybrat ty úplně nejlepší skladby.

"Now I'm not looking for absolution
Forgiveness for the things I do
But before you come to any conclusions
Try walking in my shoes"

Všiml jsem si, že jsou tady postaveny skutečné akustické bicí, cvičíš?

Alan Wilder: No jo, musím hodně trénovat, abych na příštím turné mohl hrát na bicí v některých skladbách. Ne ve všech, ale v pár vybraných.

Převratnost a novost videoklipů už je pryč, chápeš je teď jako pomoc při uměleckém vyjádření nebo jen jako nezbytnou nutnost?

Martin Gore: Popravdě řečeno, jsme nikdy nebyli klipoví průkopníci a ve skutečnosti jsme natáčení videoklipů opravdu nenáviděli, až do chvíle než jsme začali spolupracovat s Antonem Corbijnem. Pocit být vydáni na milost a nemilost režisérovi nás dost ubíjel, museli jsme neustále někoho poslouchat a vlastně jen minimálně mohli ovlivnit obrazový výsledek. To se vlastně týká všech našich prvních 15 klipů. Až Anton překonal tu rutinu, hodně jsme si povídali, spoustu věcí nám vysvětlil, má naši důvěru a na naší ochotě spolupracovat i výsledku je to znát.

Říkal si, že zpívání není tvoje silná stránka, zkoušel si někdy komponovat?

Andrew Fletcher: Zkoušel. Ale když jsi v kapele se dvěma vynikajícími skladateli, tak tě to rychle přejde, přineseš píseň, ale vedle těch jejich prostě neobstojí. Tak jsem toho nechal a věnuji se věcem ve kterých sem fakt dobrý.

Teď mám ideální příležitost dozvědět se něco o tvém tetování, mohl bys k tomu něco říct, která jsou nová?

Dave Gahan: Každé to tetování má svůj vlastní příběh, každé znamená nějakou mou proměnu nebo událost v mém životě. Tetování mám už léta, některá se mi přestala líbit, tak jsem si je dal odstranit. Teď právě zamýšlím dva obrázky zlikvidovat. Ale to je moje úplně soukromá věc, protože to něco podstatného znamená pouze pro mne. Ostatně, před turné jich pár nových zase přibude.

Když tak koukám na návrh podia, tak mne napadá, že spousta skupin už má svého architekta, co vy?

Alan Wilder: Vždy jsme se s někým radili o podobě jeviště, teď je to Anton a nám se řada jeho nápadů hodně líbí. Přidáme-li k tomu co nejvíc našich vlastních představ, pak může vzniknout něco opravdu našeho - a to je přesně to co chceme.

Při koncertech vždy zavládne vzrušení, když se objevíš s kytarou, hodláš její úlohu na podiu rozšiřovat?

Martin Gore: S každou novou deskou mám v úmyslu zase přidat nějakou kytaru, a jelikož je to úplně přirozený vývoj, tak na ně hraju i živě a líbí se mi to. Myslím, že se nám podařilo dostat rock a elektroniku do správné rovnováhy-nová show, ale není zase příliš rocková, to nás totiž vždy lekalo, ale můžeme získat další rozměr, trochu rozpohybovat ty tři za klávesami ztuhlé postavy. A také nám to dá šanci zkusit něco jiného, s bicími a doprovodnými vokalistkami.

Přistihl ses někdy, že nesleduješ klávesy, ale koukáš na Davea?

Alan Wilder: No jistě. Často se mu tak snažím zjednodušit situaci, vlastně ho trochu podpořit a dát mu najevo, že si skutečně vážím té jeho náročné pódiové práce. Musí na sebe strhnout většinu pozornosti - upoutat, to je děsná makačka, doopravdy to umí jen pár frontmanů, a Dave to rozhodně umí.

Hodně kritiků vás pořád nechce brát vážně, protože jste za mlada byli hodní popíci, co s tím?

Martin Gore: (typický smích) S tím jsme měli hlavně v Anglii vždycky trochu problémy, ale postupem let to přece jen mizí, koneckonců, kdo si z dnešních kritiků, pamatuje jací jsme byli před 13 lety?

" I'm shying from the light
I always loved the night
And now you offer me eternal darkness "

zdroj: dokument k albu Songs Of Faith And Devotion, 1993, režie Anton Corbijn

22. březen 2014 o 12:13 • Dangerous • Články

Diskuze

Uživatel: smidak101

smidak101      1   23. březen 2014 o 1:05

Tohle byl šok.Jsem jeden z těch co si nechali narůst vlasy.Ale jo: hrál jsem si na Daeva.Ovšem ta hudba je úžasná.


Uživatel: smidak101

smidak101      2   23. březen 2014 o 1:22

Jo to byla doba.Ulítal jsem na WINS a Rush.I Feel You jsem po videu chtěl vidět pořád dokola .Musel jsem se upgradovat na tvrdší DM.Prostě jsem musel.Láska se neopouští.Miluju Depeche Mode.


Uživatel: smidak101

smidak101      3   23. březen 2014 o 1:30

Kurva to nám táhne na 38?Buď dobrý Dangerous.Moc si vážím Tvé zaujatosti ohledně DM:Děkuju za to, že jsi.


Uživatel: Final

Final      4   23. březen 2014 o 7:37

sofad se mi nikdy nelibila…to treba takova CTA je podle me mnohem zajimavejsi.


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      5   23. březen 2014 o 7:51

Final: nevěřím, že se Ti ze SOFAD nelíbí ani jedna skladba.
Jinak pro mne no.1:-)


Uživatel: Final

Final      6   23. březen 2014 o 8:03

Marek: 3 songy se mi libi


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      7   23. březen 2014 o 8:04

Final: a můžu vědět, které:-)


Uživatel: Final

Final      8   23. březen 2014 o 8:08

Marek: wims, iyr, hl…a celkem jeste rush


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      9   23. březen 2014 o 8:16

Final: trochu odbočím. 10.4. v Roxy vystoupí Vanessa, jdeš se podívat?


Uživatel: Final

Final      10   23. březen 2014 o 8:29

Sel bych, ale budu v cizine….


Uživatel: Final

Final      11   23. březen 2014 o 8:42

...jinak tak nejak mam potrebu rict, ze u hl se mi dost libi ten rytmus, groove. Proste to skvele slape. To byla silna stranka dm


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      12   23. březen 2014 o 8:50

Jj to je nadpozemský song. Když jsem ji slyšel v 93 na Spartě, tak to bylo hodně emotivní. Myslím, že takový otvírák, už se nikdy nebude opakovat:-)


Uživatel: Final

Final      13   23. březen 2014 o 9:05

Tam jsem nebyl…v te dobe jsem poslouchal uz jinou hudbu a chodil na house party…k dm jsem se vratil az s ultra…to uz me zas tak nebavily ty party. Byl jsem na dm v 98 a to bylo skvely. Jinak souhlas s tim, ze hl je idealni otvirakovy song…asi si nevzpomenu na nejaky vhodnejsi. Btw trochu mi ta hl pripomina in chains


Uživatel: smidak101

smidak101      14   23. březen 2014 o 9:50

Higher Love je nádherná.Ty závěsy a za něma siulety postav chlapáků co umí.Ale byl to šok.A zároveň naděje, že se Dave a spol vrátí k DM 90-tek.ULTRA DELTA.


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      15   23. březen 2014 o 9:53

Final: Hm to je zajímavé. Já u In Chains postrádám tu melodii, která tě chytne a nepustí.


Uživatel: Final

Final      16   23. březen 2014 o 10:19

Marek:podobnost slysim jen vzdalenou…nicmene podobne tempo, pozvolny rozjezd, tahly zpev…zacatek na 2 akordy…jen u in chains je to myslim Emoll a C,, kdezto u hl Amoll a Emoll…pak se myslim u hl pridavaji C a Emoll ..a pozdeji samozrejme dalsi…no, jen muj nazor…


Uživatel: Final

Final      17   23. březen 2014 o 10:34

...treba i to “muuuuuuv” je podobny smile


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      18   23. březen 2014 o 12:50

Final: ale jo, každý to holt máme jinak:-) Já třeba slyším podobnost mezi PJ a SMS.


Uživatel: Final

Final      19   23. březen 2014 o 18:49

Marek: podobnost pj a sms je jasna


Uživatel: Ringo

Ringo      20   25. březen 2014 o 2:23

Higher Love je naprosto fantastická píseň, dost možná nejlepší na SOFAD, nicméně takový větší drive má WIMS a tak je trochu neprávem ve stínu. Niceméně u těch koncertových otevíráků bych se docela hádal. Pro mně bude asi neb Behind The Wheel ze 101 (nepočítám instrumentální úvody Pimpf,  Zensation a pod.).  Prostě BTW na Rose Bowl….nezažil jsem, ale když si pustím nebo poslechnu 101 vodep, CD), tak to je asi pro mně otevírám číslo 1. Nicméně, poslední Welcome in my World myslím konkuruje tomu, co jsme dosud považovali u DM za nej otevéráky vůbec.  Jinak SOFAD už se tu rozebíral tolikrát, že je hodně těžko hodnotit tu směsici rozčarování zkloubenou s naprostou genialitou. Jinak zajímavý názor, že CTA je mnohem zajímavější. Jo, popravdě, když mi kámoš, co není až takový fanatik jako já, ale má DM hodně rád, nazval CTA jako New Schoolové album i na dnešní dobu, tak je SOFAD vedle toho opravdu spíše album, které vyplynulo ze souvislostí tehdejší doby po hudební stránce, zatímco CTA bylo takové divné, někde hodně popředu oproti všem ostatním.


Uživatel: Ringo

Ringo      21   25. březen 2014 o 18:10

sorry v 20 za ty přehmaty, samozřejmě Welcome to my World a pak ty divně nedokončené slova, měl jsem v sobě 7 piv a půl litru vína, když jsem to psal:-)


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      22   25. březen 2014 o 20:11

Ringo 22: tušil jsem to grin
Jinak hádat se sice nechci, ale za tím, že HL je nej otvírák si stojím:-)


Uživatel: Ringo

Ringo      23   25. březen 2014 o 21:19

Marek: ale jo, proč ne, mně se strašně těžko tohle posuzuje, protože každý příchod DM na pódium je famózní, mně se třeba líbil i Davův zvířecí nástup na pódium s Dead of the Night na One Night in Paris:-)


Uživatel: Marek Raška

Marek Raška      24   25. březen 2014 o 21:37

Ringo: v tom, že každý příchod DM na pódium je famózní, máš absolutní pravdu. Já to mám s tou Higher Love tak, že to byla úplně první píseň od DM na živo a ty emoce co jsem v tu chvíli zažil, byly tak silné, že jsem přesvědčen, že se už nikdy nebudou opakovat. A vždy, když si pustím Devotional video, tak se mi to vrátí, což se mi u jiných zahajovacích skladeb nestalo. Jak už jsem tu psal, je to nadpozemský song:-)


Uživatel: little 33

little 33      25   25. březen 2014 o 22:50

Ringo: tolik piv a víno??? Že ty sedíš někde v knajpě s Denym… grin


Uživatel: smidak101

smidak101      26   25. březen 2014 o 23:08

Kéž by.


Uživatel: Ringo

Ringo      27   25. březen 2014 o 23:29

little33: nene, jsem s rodinou a kámošovou rodinou na dovolené v jedné vile v Trutnově, tak tomu dáváme trochu zabrat:-)


Uživatel: little 33

little 33      28   25. březen 2014 o 23:34

Ringo: no to je hezké grin. Já byla so+ne na chalupě v Z. Měli jsme tam tradiční pařbový sraz ze střední. Jsem se rozhlížela, zda tě nezmerčím někde kolem a tys kdesi daleko na českém severu!


Uživatel: Ringo

Ringo      29   26. březen 2014 o 0:15

Little33: kde já bych se vzal na vašem sraze ze střední:-)


Uživatel: little 33

little 33      30   26. březen 2014 o 7:46

Ringo: Ty máš hezky sosnuto! Já samo nemyslela, že budeš na samotném srazu grin, ale na některé z okolních chalup v Z.


Uživatel: Ringo

Ringo      31   26. březen 2014 o 12:34

little33: :-D Zítra už budu normální, zase, možná...grin


Uživatel: Devotional12

Devotional12      32   13. duben 2014 o 9:05

SOFAD, jedno z nejlepších alb v nejhorší době, síla. Poslouchám to furt dokola grin


Uživatel: skopinda

skopinda      33   29. duben 2014 o 12:54

Devotional12: mluvíš mi z duše wink líp bych to neřekla.
A jinak já chápu každého….každý je poslouchá jinak dlouho, každý má taky trochu jiný vkus. Co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému.
Za mně to je tak, že se mi to v průběhu života mění. Například Fly on the windscreen mne nadchla až teď...to samé Mercy in you…vlastně až poté, co jsem jí viděla na živáku. Mám to s nima jak na horský dráze. Ale to je bezva, protože to není fádní a neoposlouchá se mi to. A když, najde se něco jiného a po čase se to zas vrátí.
Miluju je a o tom to je wink


Uživatel: Devotional12

Devotional12      34   4. květen 2014 o 9:49

skopinda: Máš to podobné, když jsem byla menší tak se mi nelíbila Condemnation a vůbec se mi celkově nelíbila Ultra, ale teď to album a ten singl můžu. Hrozně si přeju aby se vrátil čas a já se mohla posunout do roku 1993 kde bych šla na koncert SOFAD, sice to byl úplně jiný styl hudby, třeba In Your Room byl úplně jiný než třeba album Music For The Masses a celkově to album bylo jiné, styl hudby přešel z Popu a Synth-Popu do tvrdě Rockového stylu a táta mi vyprávěl jaký to byl šok, když se fanoušci dozvěděli, že Dave bere drogy a že se úplně změnil, dokážu si to napůl představit. Davidovi to sice podle mě dost slušelo ale ty drogy prokázaly své. Zkrátka a jednoduše sláva dělá ze života problémy… :-(


Uživatel: smidak101

smidak101      35   4. květen 2014 o 16:56

Devotional12 : Ahoj slečno.Už jste viděla ten záznam co jsem dal odkaz?


Uživatel: Devotional12

Devotional12      36   6. květen 2014 o 13:39

Co? smile


Uživatel: kamelkaz

kamelkaz      37   18. květen 2014 o 15:17

v rámci projíždění SOFAD live na youtube jsem narazil na zajímavý koncert - live ZEEBRUGGE 24.7.93 https://www.youtube.com/watch?v=zD2DWTC9xgk  poslechněte si CONDEMNATION cca 42:20, Dave měl šílený problémy s hlasem, chudák se trápil…


Uživatel: Devotional12

Devotional12      38   20. květen 2014 o 15:14

kamelkaz: Jo, máš pravdu, některé texty vůbec nezpíval. Mám pocit, že to měl z toho alkoholu a kouření! :(


Uživatel: Ringo

Ringo      39   20. květen 2014 o 17:50

to bylo jen nachlazení, žádné drama:-D


Uživatel: Devotional12

Devotional12      40   28. květen 2014 o 12:25

No jo, ale i ty nevhodný látky tomu pomohly!?


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.