FanShop
Aktuální srazy
28.12.2024 | Trnava
Depeche Mode Party
25.01.2025 | Jihlava
Depeche Mode Party For The Masses
02.02.2025 | Vsetín
Depeche Mode Violation Party vol.45
08.02.2025 | Bratislava
Depeche Mode Party
06.03.2025 | Praha
Christian Eigner: The Solo Concerts
30.06.2025 | Pezinok
Depeche Note – Symphonic Tribute na zámku
« Archiv událostí | Všechny událostí »
Z archivu: Rock & Pop 1993 - Depeche Mode na Letné
I když dnes vypadá Devotional Tour jako největší legenda legend, dostávali Depeche Mode za něj od novinářů a hudebních publicistů pěkné kapky. U nás se tohoto kritického postoje chytila tehdy devatenáctiletá slečna Jana Kománková.
Definitivní rozhodnutí o tom, že předkapelou Depeche Mode budou Toyen, způsobilo v řadách redakčních kolegů lehké pozdvižení.
Sama jsem si nebyla jista, jak že to bude vypadat a hlavně znít – kytarová kapela čerpající z něčeho úplně jiného než elektroničtí (ať si říkají co chtějí, kytara a živé bicí jsou skutečně jen podpůrným a zvuk ozvláštňujícím elementem) Depeche Mode. Nakonec to nedopadlo zase až tak podivně. Toyen hráli několik desítek minut (úplný začátek jsem nestihla, ale odezněly Flowers Inside, stará Myji si ruce, Don’t Turn Away, Y a ke konci jedna z jejich nejpěknějších věcí, old gold Po stopách zmizelých železnic) s nasazením hodným velkého množství lidí a s evidentní radostí z toho, že prý, jak se pan Šimeček svěřil redaktorce Večerníku Praha, Depeche Mode řekli, že se jim muzika Toyen líbí.
Pak přestávka pomalu stejně dlouhá, jako produkce Toyen. Ke koupi nealkoholické nápoje v neškodných papírových kelímcích, koláčky atd. Na skvostné zelené trávě leží pásy z igelitu, takže snad fotbalový porost nedostává příliš zahulit. Siluety střech přilehlých domů nejsou tvořeny rovnými čarami, ale hlavičkami neplatících diváků – oproti džínové modři kopců v Brně na Metallice ale nic moc.
Pódium je zakryto oponou, za níž Depeche Mode odehrají/odzpívají podstatnou část úvodní Higher Love. Je vidět jen siluetu Davida Gahana, občas zpoza opony vykoukne ručička-hůlčička či útlé ramínko, až ke konci skladby je vidět všechny členy kapely celé. Vypadají, alespoň co je vidět z dálky, pořád jako na fotkách, Gahan je vlasatý a hubený, ty tam jsou časy vypouklých tvářiček. Bílé kalhoty a blyštivé sáčko – odkud to jen známe? Následuje Policy Of Truth, lidé chycení už od začátku, se přidávají a hlasitě se radují i při World In My Eyes.
Při následujícím kusu Walking In My Shoes, kde se Martin Gore chápe kytary, začíná promítání – na počátku skladby kentaurističtí ptakolidé – lidoptáci přikráčejí na několikametrové promítací plochy (snad obrazovky), před nimiž se pohybuje David Gahan (zbytek skupiny je po většinu času na obrovitém stojanu, jehož jsou obrazovky stěnami) a při závěru se zase rozcházejí k okrajům.
Pak se Depeche Mode opět noří do nehlubokých vod minulosti a hitují Behind The Wheel. Chvíli nato se ruka, promítaná na další, ještě větší plochu za kapelou, dává do psaní slova Stripped, a přípomíná tak název písně pro ty, co jej snad zapomněli. Promítá se také pupek. Pak tma, ticho, jen písmena „d“ a „m“ po stranách pódia září – vznosné a výnosné. Kdo očekává klidnou, k duši směřující píseň, je na správné adrese – Condemnation z poslední desky. Návodně sepjaté ruce na promítací ploše. David Gahan ale umí zpívat slušně a naléhavě, následují však dvě věci zpívané Martinem Gorem a to je tedy soda. První z nich je Judas, ještě nevýraznější a nijačejší než na desce. Na promítací ploše se třepetá pozpátku puštěná hořící svíčka. Neshledávám nic pravdy na tom, že Goreova činnost tohoto druhu je jakkoli interesantní. Je to pomalé, ale nemá to lutr nic, ani stavbu, ani melodii, ani nápad. Nemohu se zbavit dojmu, že Martin Gore si s ne právě velkou dávkou talentu vyzpívává mindráky malého člověka. Škoda zapalovačů, které byly při těchto písních vypáleny. Kytaru Martin Gore nepouští ani při Mercy In You, zpívá ale naštěstí opět David Gahan. Následuje největší hit z posledního alba I Feel You v obrazově i zvukově ne nezajímavé tříštivé verzi, stále Goreova kytara plus slibované živé bicí. Třináctá věc je jedním z nejlepších momentů večera – Never Let Me Down Again. Začíná lehce poprchávat. David Gahan fotografuje řady fanoušků. Při Rush se dávají do pohybu světelné rampy i četná srdce, zklidnění přichází až při In Your Room. A ještě jedna věc, promítání černobílých obličejů, které během skladby různě mění mimiku (vypadá to hodně dobře) a první přání dobré noci.
Fu – fu, je to on, Personal Jesus a v závěsu slavná Enjoy The Silence. Druhou dobrou noc. Ještě se však Sparta dočká dvou kusů. Tím druhým je Everything Counts – v tušení poslednosti lidé extaticky zpívají a David Gahan za odměnu shazuje sáčko. Joj, to by se žilo, kdyby ten život byl takhle depešácky průhledný a jednoduchý.
Text : Jana Kománková, © Rock & Pop, 6/1993
Diskuze
Ringo 2 18. únor 2014 o 10:56
tak kapky dostal jen Martin, jinak to bylo takové neutrální. Akorát teda ta hnusná fotka údajně 19. leté slečny vypadající na 40…:-)
shraddha 3 18. únor 2014 o 11:05
Byl jsem tam tehdy taky…a pamatuju si i na Fly On the Windscreen a na to, že tam tehdy těsně po koncertě rozdávali kondomy, které ovšem byly zřejmě v nějaké orientální (rozuměj pidi) verzi 
Dangerous 4 18. únor 2014 o 11:07
to Ringo: ta fotka je novější, to když byla mladší snad ani nechtěj vidět. Rock&Pop; tehdy následně otiskl i pár z mnoha rozhořčených reakcí fanoušků ...
blackhound 5 18. únor 2014 o 11:10
“Fu – fu, je to on, Personal Jesus” 
Škoda, že slečna Kománková nevyjádřila v citoslovcích všechny odehrané písně. To by bylo asi hodně zábavné čtení
Ringo 6 18. únor 2014 o 11:19
každopádně mně štve, že jsem na tomto koncertě nebyl, ale to stejně bylo mimo realitu, jednak by mně ve 14ti rodiče nepustili do Prahy, natož na koncert a navíc jsem byl s kapelou rozkmotřen kvůli klipu k I Feel you:-) Ale ještě více mně mrzí absence v 98, to už bylo pro mně v reálnějším rámci, ale musel jsem si vybrat samozřejmě s nátlakem rodičů mezi nástupem do školy a koncertem. Rodiče vyhráli:-)
Dangerous 8 18. únor 2014 o 11:25
proč, vždyť vypadá sympaticky…ona potom napsala celkem zajímavý článek Sgt. Gahan´s Lonely Hearts Club Band
http://depechemode.cz/clanek/sgt-gahans-lonely-hearts-club-band/
Jen málokdo ale ví, že to byl její článek…
blackhound 9 18. únor 2014 o 11:27
#6 • eternal
Kománková si začala!!
#7 • Ringo
Škoda veliká. Já měl tenkrát taky namále. V šestnácti jsem holt dělal kraviny, tak mi naši nechtěli ty 4 kila na lístek dát, že prý si to nezasloužím Ale nakonec jsem to ukecal ...a kdyby ne, tak bych si je asi někde půjčil. Na ten koncert jsem prostě MUSEL jít!
Dangerous 10 18. únor 2014 o 11:30
#6 • eternal • 18.2.2014 o 12:17 • •
Ale no tak, dát na konec “kontroverzní” recenze ze škodolibosti fotku neoblíbené autorky
Nesmysl. (Kde je ten smajlík na roll eyes?)
kamelkaz 11 18. únor 2014 o 11:31
co to ta pani blábolila…oujee… koncert byl tenkrát velkej zážitek, bylo to poprvý, euforie, když člověk v 16ti najednou vidí svý idoly
blackhound 12 18. únor 2014 o 11:37
kamelkaz: Přesně tak. Stát de facto tváří v tvář samotnému Bohovi a počítat mu zuby, na to se nezapomíná
Ringo 13 18. únor 2014 o 11:41
blackhound: no tak aspoň že si to můžu vynahrazovat dnes a DM jsou v pohodičce. Mně z té Devotional doby je spíše vždycky smutno, teď je to od alba PTA taková nekončící euforie a je fajn to naplno zažívat.
Pavel.Z 14 18. únor 2014 o 11:41
Ten jeji zaver je legendarni. Joj to by se zilo ...
A proc jiz na konci neni foto? Chtel bych se taky pokochat fotkou te bohyne Gallus Gallus.
blackhound 15 18. únor 2014 o 11:43
#15 • Pavel.Z
http://www.muzikus.cz/save/db_images/52786 ...enjoy
blackhound 16 18. únor 2014 o 11:50
Ringo: Když se na to podívám teď zpětně, tak mi z toho také není do smíchu. Tenkrát jsem to ale tak nebral. Sice bylo každému na první pohled jasné, že s Davem není všechno úplně v pořádku, ale to byla asi tak jediná “informace”, kterou jsme měli. Člověk až postupem času vlastně zjistil, jak zlé to bylo…
Pavel.Z 17 18. únor 2014 o 11:53
Nahodou liposukci, depilaci, botulotoxin, chemicky peeling, elektrokauter, lymfodrenaz a je z ni kočka.
Beladona 18 18. únor 2014 o 12:39
Zdá se, že vás ta Kománková pěkně rajcuje, když ani to tolika letech nedokážete zapomenout na jednu hloupou recenzi 
A těch vášní nad její fotkou
Ringo 19 18. únor 2014 o 12:43
Beladona: je to vyloženě vzor krásy a ženskosti:-D
ale pravda, za vzhled se nehodí smát, každý jsme nějaký, některé věci ovlivnit nelze.
Síma XJ 600 20 18. únor 2014 o 14:22
madam Kománková byla vždy trošičku na hlavičku a mám takový dojem, že se jí to věkem nezlepšilo…
Jinak i můj 1. koncert, mám ho v srdíčku na top trojce nej zážitků v životě, přeskočit ho dokázal jen pohled na narozené dětičky. Od poslechu DM mě neodradilo nic co se kdy v kapele stalo, dokonce mě to vždy hnalo dál. Když oni ustáli to vše špatné, tak proč né já...A vždy když mi bylo ouvej na duši, tak mě DM velmi pomohli. Na otázku, jestli jsem věřící odpovídám vždy ANO, věřím v DEPECHE MODE.
gabca76 21 18. únor 2014 o 14:59
Ahoj všem tak můj první příspěvek.Taky to bylo na Spartě pro mě poprvé a po videu v I feel you jsem se fakt modlila za Davea,aby vypadal tak jak dřív.Koncert byl nepopsatelný těch emocí no 16 let a paní Kománková mi tu radost fakt zničit nemohla.
Ringo 22 18. únor 2014 o 16:09
Sima XJ 600: jo, kdyby mi většinu roku 1987 nebylo teprve 8 let a měl jsem přístup k hudbě a byl prostě už schopen třídit, co je dobré a co ne, tak by mně Music for the Massess taky přikovalo ntak, že by mně to v 93. neodradilo. Ale ten I feel You přišel v době, kdy jsem teprve třídil a rozkoukával se. A ono se mi fakt po I Feel you pouštělo těžko cokoliv od DM na to, abych zkoušel, zda jejich hudba bude tím pravým ořechovým pro mně. Myslel jsem, že už prostě nic lepšího než Personal Jesus neudělali a ani už neudělají.
Síma XJ 600 23 18. únor 2014 o 16:39
Ringo: v 93 mi bylo 17 a půl, takže už jsem měla jasno. jakou má Dave image ( dlouhé háro ) jsem poprvé viděla až na koncertě. A neboj, v osmi letech jsem taky byla hotová z Dalibora Jandy a Petra Nagyho….můj první úlovek byla LP MFTM a nějaké postery z německého bravíčka, ale ještě před tím pusa od D.Jandy na koncertě v letním kině (nechtěla jsem se dva dny mýt)
Ringo 26 18. únor 2014 o 17:08
Sima XJ 600: tak to buď ráda že jen pusa, on je prý dost pověstný svým apetitem a hlavně rozměry:-D
Ringo 28 18. únor 2014 o 17:23
Sima XJ: Tak jasné, to nejdůležitější předpokládám předvádí až plnoletým holkám:-)
blackhound 29 18. únor 2014 o 17:31
BTW pořád zvažuju tu Lodž, poté co jsem právě narazil na tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=uZps3-HLMr0
Jako dobře oni!
Ringo 30 18. únor 2014 o 17:44
blackhound: to bys ještě neměl Delta MAchine Tour za sebou a měl by ses na co těšit, dát si ještě dalši koncert:-) Já bych hned jel taky, ale není to reálné.
No nic, otvírám si chlazenou Plzeň a jdu se nervovat k hokeji, snad ty Slováky dnes položíme:-)
blackhound 31 18. únor 2014 o 17:47
Ringo: Dokonce jsem našel na netu i pár volných lístků za 160 GBP, potažmo 330 USD….takže nic no To je pro mě momentálně taky nereálné 
K tomu hokeji: http://you.bo/video/id-2368
Hanz 397 32 18. únor 2014 o 20:58
#18 • Pavel.Z • 18.2.2014 o 11:53
Nahodou liposukci, depilaci, botulotoxin, chemicky peeling, elektrokauter, lymfodrenaz a je z ni kočka.
Mít můj pes její ksicht,tak mu oholim prdel a vodím ho pozpátku…
Tenkrát mi bylo 14. Byl to můj první velkej koncert a pořád ještě některý ty věci vidim,jako dneska… Něco,jako ta pověstná první láska Nezapomíná se na ní...
No a tuhle recenzi si pamatuju. Po jejím přečtení jsem si R&P na dlouhou dobu přestal kupovat. Jako pomstu
blackhound 33 18. únor 2014 o 21:21
“Mít můj pes její ksicht,tak mu oholim prdel a vodím ho pozpátku…”
loive 34 18. únor 2014 o 22:25
Drazí moji, neskutečně jsem se tady pobavila! Nejprve to začalo tím jak je paní redaktorka zlá a ošklivá a nakonec se nám to zvrhlo v poradnu jak komu přihrát , opravdu skvělý... Musím s vámi pánové a dámy souhlasit že paní autorka byla asi nějak v tu dobu frustrována… Nedovedu si jinak vysvětlit její hanění Martina. Chtěla bych ji slyšet zapět. Asi bych uronila slzičku . Mě bylo v té době také pouhých 9 let, takže jsem měla naprosto jiné starosti. Moc se mi líbila poznámka Simy XJ, já jsem taky milovala Dalibora… Ale teď je to jen a jen Depeche Mode! Taky je mi smutno když shlédnu “historické” záznamy a vidím na Daveovi že něco není ok. Ale jak by řekl básník, všechno zlé je pro něco dobré a já jsem osobně ráda že všechno ustál a neskutečně si ho a všechny užívám. Kdo to přečetl až sem tak gratuluji! Někdy toho nakecám
Luke 37 19. únor 2014 o 19:57
blackhound: Člověče, díky, líp bych to fakt nenapsal a navíc sem se po dlouhý době zasmál od srdce….
Nechci bejt zlej, ale po shlédnutí foto určitě ještě “slečny”, vim přesně, kdo je tady zamindrákovanej…Mart to určitě neni….!!!:-)
go.renata 38 21. únor 2014 o 19:44
“Judas, ještě nevýraznější a nijačejší než na desce..” to si ta ženská dělá srandu, ne? mně bylo v té době bohužel teprve 6, ale pokaždé když si pouštím dýfko devotional a objeví se tam rozevlátý martínek s judas, zalituju, že jsem se nenarodila o pár let dřív a nemohla u toho být! a je mi jedno, že tenkrát to údajně odzpíval úplně ožralej, pro mě byl prostě úplně k sežrání, a pořád je!
Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.
Předsedo,Kománkovou jsi totálně zkazil chuť k obědu. A ještě jsem si vzpomněl na její bláboly ohledně Exciteru, Goodnight lovers a Luneticu. FUJ!
