40 let od vydání singlu Blasphemous Rumours/Somebody

No, tak se aspoň na chvíli přenesme zpět do té slavné éry...

Těsně před koncem britské části turné je vydán poslední singl z nové desky - Blasphemous Rumours / Somebody. Obě skladby jsou uvedeny jako A-strana. Videoklipy obou písní natočil znovu Clive Richardson. Somebody se na 7“ objevuje lehce remixovaná. 12“ vinyl vedle albové verze Blasphemous Rumours obsahuje také koncertní podoby písní Somebody, Two Minute Warning, Ice Machine, Everything Counts. Všechny jsou zaznamenané z koncertu v Empire Theatre v Liverpoolu z 29. září. Singl vstupuje do britské hitparády 10. listopadu na 29. pozici a o týden později je 16. Způsobí ovšem velké pozdvižení díky svému textu. Gahan v refrénu zpívá: „Myslím, že Bůh má zvrácený smysl pro humor, a až umřu, tak se bude smát.“ Depeche Mode jsou nařčeni z rouhačství. „Blasphemous Rumours není ve skutečnosti protináboženský song," tvrdí Dave Gahan. „Samozřejmě je to osobní zpověď Martina, ale stejně tak to může být zpověď kohokoliv, kdo cítí to samé či podobné ve stejnou chvíli. My všichni máme za sebou kus náboženské výchovy, obzvlášť Andy. Já jsem kostel navštěvoval pravidelně, když mi bylo 18 let, proto tam je cítit kus rebelie proti tomu všemu. Je to prostě tak, že jsme si všimli některých věcí, jako třeba, že vždy tam byla modlící kniha jen pro jisté lidi. A podobných věcí bylo více. Rodina ze strany mojí matky byla vždy hluboce věřící, pracovali pro Armádu spásy a tak, ale přesto zažila mnoho tragédií. Nevím, jak jsem to cítil do jisté doby, ale potom najednou jsem už přestal tomu věřit, ačkoliv se mě matka snažila získat pro svou víru. Jezdili jsme s mojí sestrou na kolech do nedělní školy, jenže místo toho jsme se hodiny projížděli a když jsme se vrátili, řekli jsme matce, že to bylo skvělé. Moje první pěvecké vystoupení bylo, když jsem zpíval koledy s Armádou spásy a to mi bylo okolo 8 let. Stalo se tak mnoho nešťastných věcí, že jsem tomu přestal věřit." Ale i ostatní souhlasí, že ten song není jen o náboženství, ale i o důvěře k politikům či jiným věcem. „Lidé dostávají příliš mnoho kázání - kdekoliv ve městě jako je Basildon. Lidé jsou drženi u víry prostřednictvím strachu ze smrti. Není špatnou věcí být věřící, ve skutečnosti si myslím, že bych byl šťastnější, pokud bych věřil," říká Gore magazínu Melody Maker a Fletcher pro stejný magazín vypráví svůj pohled: „Otočil jsem se od víry, protože jsem zjistil, že jsem byl prostřednictvím ní veden ke skutečně nudnému životu. Chtěl jsem žít život naplno, ale byl jsem jako chycený do pasti.“ Skladba byla odstraněna z relací mnoha rádií. Zástupce kapely Neil Ferris se pokoušel dohodnout, aby alespoň Radio 1 tuto nahrávku vysílalo. Občas to bylo puštěno, ale skutečně jen výjimečně. Opačná situace nastala v USA. Gahan: „Alternativní rádia po celých USA to hrála a označovala jako underground.“

Návrat do Berlína znamená vedle mixu také dokončení několika skladeb. Pomalou baladu “Somebody” měl původně zpívat Dave Gahan, ale pořád to nefungovalo. Nahrávací tým rozestavil ve Studiu 2 obrovské pásky s nahraným hlukem Berlína, které byly připravené na spuštění. Miller: „Byl to experiment, zkoušeli jsme věci a neměli jsme potuchy, zda fungují. Nevím, jak to Martin cítí takhle zpětně, ale ‘Somebody’ je skvělý song.“ Martin Gore měl určitě velmi zvláštní vztah k této skladbě, dost možná jím vyjadřoval svůj vztah ke své přítelkyni Christine. Nicméně jakmile zůstal ve studiu sám s Wilderem, řekl: „Myslím, že bych se na to zpívání měl svléknout.“ Wilder: „Skutečně, Martin nazpíval ‘Somebody’ úplně nahý. To byl jeho nápad. (směje se). Otočil jsem si piano druhým směrem a hrál jsem. Nahrávali jsme to živě, jen Martin a já. V obrovském studiu. A on se úplně vysvlékl.“