Houston: Depeche Mode zahráli pro masy v Toyota Center hudbu za celou kariéru

Na včerejším koncertu Depeche Mode, jejich houstonské zastávce v rámci světového turné Memento Mori, vystoupila jen polovina z původních čtyř členů skupiny (pět, pokud počítáme i Vince Clarkea, který odešel po albu Speak & Spell).

Alan Wilder odešel z kapely v roce 1995, v době, kdy kapela absolvovala nechvalně proslulé turné Devotional, zatímco Andy "Fletch" Fletcher nečekaně zemřel v roce 2022.

Naštěstí pro shromážděné věrné Mode jsou zpěvák Dave Gahan a kytarista/klávesista/hlavní textař Martin Gore stále při síle. I ve svých šedesáti letech se dvojice (podpořená pianistou Peterem Gordenem a bubeníkem Christianem Eignerem) postarala o energický set plný klasik Mode a posypaný kousky z překvapivě silného alba Memento Mori.

Právě úderná úvodní skladba z tohoto alba ("My Cosmos Is Mine") zahájila koncert a Gahanův typický svůdný vokál si podmanil publikum plné vděčných gotiků a gotických adolescentů z pódia zvýrazněného obřím "M" (Mode? Mori? Moog?). Další píseň, posměšná "Wagging Tongue", byla naopak návratem k dřívějším dobám kapely v podobě syntezátorového bicího automatu. I když se v ní mluvilo o umírajících andělech.

Další na řadě: "Walking in My Shoes", která byla jednoznačným vrcholem večera, protože Gahan se k očekávání mnohých začal postupně zbavovat svého obleku, což vedlo k oblíbené skladbě od Ultra: "It's No Good".

Ale jak říká Rob v High Fidelity o mixtapech, chcete posluchače vynést nahoru a nahoru a pak ho zase pustit dolů. Tím "zpátky dolů" by byla "Sister Night", a to je škoda pro všechny, kteří si ji vybrali jako píseň k pivu, protože je to přesně ten zlověstný oldschoolový Mode, který mnozí z nás znali a milovali.

Starším albům se dostalo různé pozornosti. Violator, Playing the Angel a Songs of Faith and Devotion byly dobře zastoupeny, Music for the Masses, Sounds of the Universe a Construction Time Again už tolik ne. A Speak & Spell se objevili jen díky ústavou nařízenému zařazení "Just Can't Get Enough", pravděpodobně nejslabší písně večera.

Jen proto, že nezahráli "Somebody".

Naposledy jsem Depeche Mode viděl před deseti lety, a i když by se dalo očekávat, že Gore a Gahan za tu dobu zpomalili, nic tomu nenasvědčuje. Gore přinesl kytaru do popředí při "In Your Room" a v části, kterou nazývám "rawk" a která zahrnovala "I Feel You" a "A Pain That I'm Used To". Zejména Gahan vystupuje jako chlapík, který si pamatuje, že málem zemřel na předávkování, a výslovně na to odkazuje v MM "Speak to Me".

Pokud máme být upřímní, Dave Gahan je při vší úctě k The Boss možná nejlepší frontman současnosti. Chlapíkovi je 61 let a překračuje hranici mezi drzým hraním si na svůj věk a naprostou lascivností. Dav v Toyota Center mu zobal z ruky a skoro se u toho nezapotil.

Možná je ale načase řešit vymazávání Some Great Reward, které se v posledních letech děje. Jak včera večer, tak i v roce 2013 v setech DM zcela chyběly písně z jejich platinového alba z roku 1984, které bylo pro mnohé z mé generace vstupní branou do Mode. Sakra, dokonce bych byl ochoten akceptovat i "Somebody", kdyby to znamenalo slyšet "Master and Servant" naživo. Možná.

Kapela poctivě prolétla setem 23 písní a před přídavkem věnovala "World in My Eyes" drahému zesnulému Fletcherovi, který začal tím, že Gore a Gahan trochu zklidnili sál tlumenou "Waiting for the Night", než vše uzavřeli trojicí největších hitů "Just Can't Get Enough", "Never Let Me Down Again" a "Personal Jesus". Byl to přídavek, který ukázal jak všestrannost kapely, tak její tvrdohlavou dlouhověkost.

Nezkoušejte chodit v Gahanových botách. Foto: Violeta Alvarez

Personal (Jesus) Bias: Když jsem včera večer tančil jako o život, uvědomil jsem si, že DM na mě měli asi takový vliv jako žádná jiná kapela. Pořád chci, aby mi na pohřbu hráli "Walking in My Shoes".

Publikum: Spousta z vás by měla přestat pít a neodpustitelný počet z vás měl na sobě trička Red Hot Chili Pepper.

Zaslechnuto v davu: "Ne, tentokrát si nechala kalhoty."

Náhodný výpis ze zápisníku: "Gahan vždycky chtěl vypadat jako Dave Vanian (z The Damned), a teď to tak je. A Vanian vypadá jako Michael Sheen ve filmu Underworld."

Houston Press