Boston: Depeche Mode ve velkém stylu v TD Garden

Martin Gore a David Gahan z Depeche Mode v úterý zavítali se svým turné "Memento Mori" do Bostonu.

Depeche Mode stáli před čtyřicetimetrovou obrazovkou s ultra vysokým rozlišením a 35metrovou blikající neonovou "M" v jejím středu. Světla problikávala, lasery vysílaly paprsky, obrazy na obrazovce blikaly s nemožným jasem.

Nic z toho neodvádělo pozornost od Davida Gahana.

Frontman DM Gahan v úterý v zaplněné TD Garden upoutal pozornost všech přítomných. Zpěvák s dokonale vášnivým a přerývaným hlasem se pohyboval po pódiu jako tanečník flamenca, baletka, striptérka, ďábelský skřítek a laskavý průvodce napříč prázdnotou a do pulzující diskotéky.

První bostonský koncert kapely po více než půl desetiletí měl nádech gotického plesu - Depeche Mode na Halloween, c'mon, vznešené! Umění Depeche Mode je však příliš monolitické a zároveň osobní, příliš absolutně spojené s rozbitými částmi světa, s rozbitými částmi v nás, než aby v něm byl byť jen náznak kýče.

Gahan a Martin Gore zahájili koncert zpěvem do davu, do světa, do té prázdnoty: "Žádný déšť, žádné mraky, žádná bolest, žádné rubáše, žádné poslední výdechy, žádná nesmyslná smrt." Nová píseň "My Cosmos Is Mine" je glitchová, strašidelná hymna, píseň, která - stejně jako kterákoli jiná v katalogu kapely - vypovídá o tom, že je zdrcená (obsahuje také text: "Nezírej na mou duši, přísahám, že je v pořádku.").

Odvaha a genialita kapely spočívá v neustálém zájmu o poškozené, zkoumání existenciálních otázek v rytmu elektrických, melodických a industriálních kliků a pípání (což se po loňském náhlém odchodu zakládajícího člena Andyho Fletchera dostalo do ostrého světla). Gore napsal "My Cosmos Is Mine" těsně po ruské invazi na Ukrajinu, a přestože píseň brojí proti válce, vypovídá také o intimním, neutuchajícím vztahu ke smrti, který si neseme s sebou.

V této temnotě však Depeche Mode navzdory konfrontačním textům a náladotvorné zvukové stránce zůstali blikající svíčkou v šeru, a to se odehrávalo píseň po písni roztříštěné a ostré.

Kapela strávila s novou deskou "Memento Mori" pěknou porci času a zintenzivnila se ("Wagging Tongue", "My Favourite Stranger"). A taky tak popově - nová skladba "Ghost Again", jasná meditace o životě a smrti, měla takový jasný, svižný háček.

Nynější duo (skvěle doplněné úžasným bubeníkem Christianem Eignerem a multiinstrumentalistou Peterem Gordenem) však také vzkřísilo spoustu starých existenciálních - a sexuálních - jamů, těch hitů, z nichž gotické děti a gotičtí dospělí udělali v 80. a 90. letech rockové standardy.

Gahan, z něhož pozitivně vyzařovala intenzita a hravost, znovu a znovu ovládal publikum. Ten velký hlas, ty grandiózní pohyby a jeho nezdolné charisma dupaly a plížily se davem při "Walking in My Shoes" a "I Feel You" a "Never Let Me Down Again" a "Personal Jesus" a...