Rolling Stone UK: Depeche Mode ‘Memento Mori’ recenze: hudební ikony zpívají skrze temnotu 4/5

Na svém prvním albu bez zesnulého Andyho Fletchera přinášejí Dave Gahan a Martin Gore silnou oslavu života.

Lee Campbell, Rolling Stone UK

Kdysi byli kvartetem, nyní jsou duem. Necelý rok po náhlém odchodu klávesisty a spoluzakladatele Andyho "Fletche" Fletchera se Depeche Mode vracejí s patnáctým studiovým albem "Memento Mori".

Na desce se pracovalo již od počátku pandemie. Její posmrtný název a témata smrtelnosti, posedlosti a paranoie Gore & Gahan zvukově formovali dlouho před Fletcherovou smrtí v květnu 2022. Rozhodli se pokračovat a projekt dokončit s pomocí producentů Jamese Forda a Marty Salogni. V mnoha ohledech je LP na jedné straně inspirováno křehkostí života, na straně druhé je oslavou dobře prožitého života jejich zesnulého přítele a člena kapely.

Aktuální singl "My Cosmos is Mine" je dystopický ušní červ s industriálními úvodními takty. 'Wagging Tongue' je klasický Depeche synth-pop, který je konfrontován s makabrózním Gahanovým vokálem - "Watch another angel die, he sings" (Sleduj, jak umírá další anděl, zpívá).

Krásně melancholická 'Ghosts Again' stojí o hlavu výš než zbytek alba. To ovšem neznamená, že by zbytek písní byl slabý; je to prostě jeden z těch magických kousků kánonu Depeche Mode. Text "We know we'll be ghosts again", nyní s přidanou rezonancí, je stejnou měrou strašidelný i uklidňující. Jedná se o jednu z řady skladeb, na nichž se autorsky podílel Richard Butler z Psychedelic Furs. Stačí vědět, že slyšet Gahana, jak ji zpívá a možná se na pódiu ohlíží přes rameno po "Fletchovi", bude pro fanoušky během nadcházejícího světového turné božsky srdcervoucí, téměř náboženský zážitek.

Ačkoli se "Don't Say You Love Me" trochu vleče, končí jedním z nejlepších textových momentů "Memento Mori" - "You'll be the laughter, I'll be the punchline, of course". Hrozivá 'My Favourite Stranger' a robotická 'Never Let Me Go' jsou vznešeným střetem krautrocku & post-punku. Rozháraná 'Caroline's Monkey' je mezi dvanácti skladbami vzácně slabým místem.

'Soul With Me' je místy filmová, opepřená zasněnou slokou a radostným, vyzývavým refrénem, když Gahan zpívá: "Jsem připraven na poslední stránky". 'Always You' připomíná energii z jejich bouřlivého dlouhohrajícího alba 'Songs of Faith & Devotion' z roku 1993. Hymnická 'Before We Drown' je další výraznou skladbou, zatímco 'Speak to Me' je upřímná s epickou prostořekostí, která se na závěr alba zcela hodí.

I když Gahan a Gore nezamýšleli tuto desku jako věnování Andymu Fletcherovi, je těžké necítit, že je s jejich ztrátou hluboce spojena. Nakonec je "Memento Mori" jejich nejlepším dílem od alba "Playing the Angel" z roku 2005. Depeche Mode se zbavili politického podtextu svého předchůdce 'Spirit' z roku 2017 a vrátili se k tomu, co jim jde nejlépe - zvou nás k prozkoumání černých propastí našich srdcí, které vrcholí konečností samotné smrti, ale hudební příběh vyprávějí optikou vděčnosti lásky.