FanShop
Aktuální srazy
28.12.2024 | Trnava
Depeche Mode Party
25.01.2025 | Jihlava
Depeche Mode Party For The Masses
02.02.2025 | Vsetín
Depeche Mode Violation Party vol.45
08.02.2025 | Bratislava
Depeche Mode Party
06.03.2025 | Praha
Christian Eigner: The Solo Concerts
30.06.2025 | Pezinok
Depeche Note – Symphonic Tribute na zámku
« Archiv událostí | Všechny událostí »
The Cure - „Songs Of A Lost World“: mistrovská reflexe ztráty
První plné album Roberta Smithe a spol. po 16 letech se zabývá temnotou a smrtí, ale s květinami na hrobě.
„Takhle končí každá píseň, kterou zpíváme,“ truchlí Robert Smith v písni ‚Alone‘, úvodní skladbě a singlu z dlouho připravovaného prvního alba The Cure po 16 letech. Rádio-nepřátelská, rozverná a filmová sedmiminutová rána do břicha, „Lovecats“ to není - ale vypovídá o podstatě „Songs Of A Lost World“. Smith se inspiroval básní Ernesta Dowsona Dregs a řekl, že právě tento text „odemkl celou desku“: začíná koncem.
Při rozhovorech s NME na různých zastávkách na dlouhé a klikaté cestě k natáčení alba Smith prozradil, že deska bude „nemilosrdná“ a „vyjadřuje temnější stránku toho, co jsem za posledních pár let zažil“, přičemž více čerpá ze zvuků goth-rockového standardu „Pornography“, protože v posledních letech od vydání alba „4:13 Dream“ v roce 2008 ztratil matku, otce a bratra. Zhluboka se nadechněte, jdeme do toho...
Grian Chatten z Fontaines D.C. nedávno pro NME uvedl, že skladba „Favourite“ z alba Romance se dá přirovnat k písni „Perfect Day“ od Lou Reeda, protože působí jako „smrt sama“ a „poslední objetí“ - „nejsmutnější a nejšťastnější píseň“ najednou. Tato hořkosladkost je pro The Cure uměním a 'And Nothing Is Forever' můžete zařadit mezi takové skvosty, jako jsou klasiky 'Plainsong' a 'Pictures Of You', jako další mistrovsky euforický povzdech, kterým Smith tancuje valčík do zimy: „Vím, že můj svět vychladl / Ale opravdu nezáleží na tom, jestli říkáš, že budeme spolu / Jestli říkáš, že nakonec budeme se mnou“.
S „umíráním světla“ samozřejmě ještě nějaké světlo zůstává. V tikajících hodinových rytmech skladby „A Fragile Thing“ jsou stále popové háčky, když Smith poměřuje, jak je láska „vším“, ale nakonec se smiřuje s tím, že „konec se nedá nijak změnit“.
Chcete více ponurosti? 'Warsong' - dunějící hlukový kal, který oplakává „naději toho, čím jsme mohli být“ - vede k 'Drone_Nodrone', kvílivému noirovému rockeru se záludným refrénem, který působí jako bezelstný bratranec 'One Hundred Years', 'Burn' a 'Killing An Arab'.
Vrchol alba, skladba „I Can Never Say Goodbye“, je pak emocionální H-bombou. „Když blesky rozdělují oblohu, šeptám jeho jméno / musí se probudit,“ prosí Smith. Sebere všechno, co má on i kapela v zásobě, aby vydýchali tu hlubokou, tupou bolest, která přetrvává, když ztratíte někoho nejbližšího: „Něco zlého tudy přichází / ukrást mému bratrovi život.“
Desetiminutový opus „Endsong“ - vždy zamýšlený jako závěr alba - se od začátku vrací k onomu úplnému zastavení: jak jsme nakonec všichni prach a „na konci každé písně zůstáváme sami s ničím“. Nemilosrdný? Ano, ale v temnotě je vždycky dost srdce a ve zvuku dost opulentnosti, aby vás tyto písně udržely a zařadily vedle nejlepších skladeb The Cure. Frontman naznačil, že někdy možná přijdou další dvě desky, ale 'Songs Of A Lost World' se zdá být dostatečným zadostiučiněním za čekání, které jsme si vytrpěli, už jen proto, že je to pravděpodobně nejosobnější album Smithovy kariéry. Smrtelnost sice hrozí, ale v černé je barva a na hrobě květiny.
Hodnocení: *****
Diskuze
Ultramaraton 4 21. říjen 2024 o 20:27
tak prý 2029 a šmitec s The Cure a jde se do důchodu, ale je fajn, že bude ještě jedna deska 
Dangerous 6 1. listopad 2024 o 9:56
„Endsong“
Jo, jsem venku ve tmě.
Zírám na krvavě rudý měsíc
Vzpomínám na naděje a sny, které jsem měl
A všechno, co jsem musel udělat
A přemýšlím, co se stalo s tím chlapcem
A svět, který nazýval svým vlastním
Jsem venku ve tmě
a přemýšlím, jak jsem zestárl
Všechno je pryč, všechno je pryč.
Nic nezbylo ze všeho, co jsem miloval
Všechno je ztracené
Je to všechno pryč, je to všechno pryč, je to všechno pryč
Žádné naděje, žádné sny, nic víc.
Žádné
Nepatřím
Nepatřím sem
Je to všechno pryč, je to všechno pryč
Ztratím se v čase
Nebude to trvat dlouho
Je to všechno pryč, je to všechno pryč, je to všechno pryč
Zůstanu sám s ničím na konci každé písně
Zůstal sám s ničím na konci každé písně
Zůstal sám s ničím
Nic
Nic
Nic
Ultramaraton 7 1. listopad 2024 o 13:50
jo, poslouchala jsem ráno před prací (ve čtyři, prosím o minutu ticha a litování nad mým neblahým osudem ) a musím říct… přesně Dangerous! The Cure, tak jak je máme asi nejraději jsou zpět… Moje nejky jsou dvojka (kvůli názvu a asociace s jedním nejmenovaným tetováním, byť textově ta asociace postrádá na smyslu ) a šestka se sedmičkou, zní mi hezky do ouška. Endsong ve mě evokuje směsici pocitů z Memento Mori, jmenovitě pak My Cosmos Is Mine (stále numero uno) a Soul With Me. Z Warsongu mi běhá smrtka po zádech… Dron nedron mi asi nic moc neřekl, jako jediná skladba. Ostatní si ráda poslechnu bez přeskakování, což taktéž svědčí o jejich kvalitě. A ještě mě moc nenadchly ty na mě až moc dlouhé předehry, ty mám radši u starších pánů z Pink Floyd. U Robertka a spol., stejně jako u DM, mám radši, když se jde hned na věc (ano, mluvím o zpěvu ) zakončené dlouhou instrumentálkou po samotném aktu na dojezd eargasmu (viz ETS a Corrupt :slint: ...i když Plainsong…) před zpěvem je to na prd, páč to je člověk natěšen co bude a je nedočkavý jako… no zachvilku budou Vánoce a tohle album doufám bude ukryto pod stromečkem. Pokud ne, dostane personální dlouhý hystericky znechucený... je to sakra dobré album a jsem ráda, že je konečně na světě.
Beladona 9 3. listopad 2024 o 11:17
“The Cure jsou po 32 let zpět!!!”
Pro mně po 24 letech. Miluji i Bloodflowers.
AHSHOTEL 12 5. listopad 2024 o 19:03
THE CURE :: SONGS OF A LOST WORLD :: FULL LIVE STREAM
LIVE AT TROXY, LONDON, RECORDED NOV 1ST
3 hodiny a 31 songu vsech emoci.
To dokaze jen ON!!!!
chmelko 13 6. listopad 2024 o 8:42
už keby aj nič nevydali tak Endsong je od bloodflowers to najlepšie čo kedy vydali!
neskutočná bomba!
Beladona 14 6. listopad 2024 o 10:43
Přesně. Momentálně mám pocit, že Endsong je to nejlepší, co kdy Robert složil.
Dangerous 15 6. listopad 2024 o 11:47
chmelko:
už keby aj nič nevydali tak Endsong je od bloodflowers to najlepšie čo kedy vydali!
neskutočná bomba!
+1
Beladona:
Přesně. Momentálně mám pocit, že Endsong je to nejlepší, co kdy Robert složil.
+1
AHSHOTEL 18 6. listopad 2024 o 21:54
V roce 1990 a v roce 1992 jsem si koupila dvě knihy o The Cure. Pamatuji si, jak byl Robert vyděšený ze stárnutí. Asi si to znovu přečtu. Už je to tady a přežil to skvěle DDDDD
d.stripped 19 17. listopad 2024 o 10:04
Dal jsem albu čas a poslechl ho vícekrát. Již Alone jasně ukazuje sílu a úder na srdce každého fanouška, který ví “vo co go”.
Jakmile skončí jasná jednička na albu(tohle prostě jinam nešlo dát),nadechl jsem se a Robert mě zabil And nothing is forever. A tak to šlo dál. Jasně, pořád trávím Warsong a Drone/Nodrone,ale všechno má své místo a svůj čas. Co se Endsongu týče,opět perfektní umístění na albu. Skladba samotná by, dle mě, fungovala i bez textu,tak je vypiplaná. Závěr zní jasně: tohle se,kurva drát,povedlo a Robertovi poklona a klobouček!
Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.
Vypadá to jako odpověď The Cure na téma a úspěch Memento Mori…jen to album dává Bobík dohromady už od roku 2018. Těšení velké, vypadá to opravdu velmi nadějně...