Naprosto spokojený pohlcen do mašiny Div mě nedrtí :D. Přijemné album začatek durazny pak zjemění pohupování a pak zavěr masive. Doufám že není jejich posledni takové povedené.
Musím souhlasit s těmi, kteří říkají že je třeba album vstřebat a některé songy naposlouchat. Rovněž je na albu ale spousta skladeb, u kterých běhá husina už při prvním poslechu Album je skvělé a líbí se mi čím dál víc. Mimo jiné, Daveův hlasový projev je naprosto úžasný a díky aranžmá této desky, kde dostal (na rozdíl od některých předchozích alb) hodně prostoru, krásně vyzní.
DM od DM je silně návyková látka. Čím víc ho poslouchám, tím víc ho potřebuju slyšet znovu. Potvrzuji, co jsem už jednou napsal, je to vrcholný projekt skupiny za celou dlouhou kariéru. Hudba, texty, uhrančivý zpěv. Vůbec jsem nedoufal, že skupina ještě dokáže přijít s tak silným poselstvím. A ani jediná skladba podle mě není nepovedená.
Mne sa najako nepaci - zlate albumy Music for the masses. Song of faith and devotion to su skladby ktory su hned pocuvatelne ale toto uz je nieco ine ... nepaci sa mi tento album ...ale Depesakom navzdy zostanem
tohle album je novinka, všichni jsou nadšeni z nového materiálu, zase je co poslouchat a objevovat, vše prověří čas, ale tahle placka se vám lety moc “nepoškrábe”
Jsem už starší depešák, takže mě máloco překvapí a ohromí, je to dobré album, nicméně v celku si mě nezískalo.
Každopádně se těším na live předvedení, bude to určitě nářez, tam z těch písniček dostanou to nejlepší.
Ta poslední možnost: “Chybí Alan Wilder” mi trochu připomíná něco jako “Příšel jsem sem trolovat” :P.
Já jsem včera, přiznám se, po prvním poslechu hlasoval k “Dobré Album”, ale po druhém poslechu začínám mít pocit, že jsem se unáhlil, protože se to světe div se stále víc a víc vylepšuje :D Možná, že požádám ještě v budoucnu o změnění svého hlasu…
U mě zhruba takto, ale zítra to poskládám jinak. Zítra to bude zase jiné album - kouzlo DM.
Should Be Higher 10/10
Heaven 10/10
Soothe My Soul 9/10
Soft Touchraw Nerve 9/10
Alone 9/10
Goodbye 9/10
Welcome To My World 9/10
Slow 9/10
Angel 8/10
Broken 8/10
The Child Inside 6/10
My Little Universe 5/10
Secret To The End 1/10 - Budu asi jediný, kdo tuhle skladbu přeskakuje
tak už ho mám doma, jedu ho potřetí.....
druhá část alba je jednoznačně lepší, na začátku mně nadchla až třetí píseň Heaven, ta je nááádherná....
některé písničky jsou hodně “technický”....celé album je mmírně ponuré, ale to je klasika
devítka….se mi nelíbí.....
šestka Slow .... není marná, čím častěji jí slyším, tímvíc se mi líbí
sedmička Broken ..... nádhera…Little fifteen třísknutý rokem 1981-2 Speak and spell nepřijde vám? ...ta je taky pěkná
desítka Should be higher…..ta je fakt zajímavá, chytlavá
jedenáctka Alone, pěkná
dvanáctka Soothe My soul….neslyšíte Personal Jesus? taková depešácká klasika, ta nadchne
celkově.....za mně .... to album se mi líbí čím dál tím víc
Myslim si ze je to velmi povedene album a po roce 2000 asi to nejlepsi co vydali.Od te doby co mi prislo domu ho furt mam v cd prehravaci v aute a nejak ho nemuzu vyndat jenom stridam cd1 s cd2 je to opravdu pro me dokonale album jentak dal kluci diky moc uz se tesim na 23.7.2013
Já jsem asi netypickej fanda DM, protože třeba Black Celebration se mi až na tři čtyři songy vůbec nelíbí, naopak jsem byl docela nadšen z Exciteru. Delta Machine je podle mě dobrý album , dávám mu tak 80%, a pravdou je, že není na první poslech. Srovnávat s alby z 90.let dost dobře nejde, v devadesátkách byla navíc elektronická taneční hudba v podstatě mainstream. Z toho důvodu považuju MFTM a Violator (imho jejich nejlepší alba, hodnotím je na 90% a 95%) v podstatě za krok stranou, protože DM nikdy ryze tanečně elektronickou kapelou nebyli. Podobně i SOFAD vstřebalo vlivy své doby, nástup jakési postrockové nálady, ze které později vzniklo grunge. Dá se říct, že se k sobě nadobro “vrátili” až s Playing The Angel.
Otázka odchodu Alana bude nejspíš až do zániku kapely její achillovou patou, můj názor je, že chybí, ale ne natolik, aby byla hudba postAlanovských DM výrazně horší. Pravda je, že Recoil v sobě má něco, co DM (už) nemají, a pravdou je, že Mart je dokonalý skladatel, ale prachmizerný aranžér. Třeba SOTU mi přišlo v podstatě jako Goreova sólovka, na které zpíval Gahan. Názor, že DM jsou zvukově čím dál tím horší (který úplně nesdílím) můžeme stejně tak vysvětlit nikoli tím, že jim chybí Alan, ale že Martin přestal chlastat .
Delta Machine mě sice stále tak trochu irituje rádoby retro zvukem, ale na rozdíl od SOTU (které bylo celé jen o exhibování “koukněte, máme staré retro mašinky”) najednou už tu jsou i písně, je tu i téměř koncept alba, a hlavně, zvuk je vymakaný, všechno je tak nějak na svém místě. Stojí za to vysrat se na mp3 a vohulit to na pořádný aparatuře. Zaplaťpánbu za Flooda a Berga a zaplaťpánbu, že s Hillerem už (snad) skoncovali. Holt, DM musí mít za prdelí producenta a aranžéra s vlastní hlavou, aby to nebyla úplná katastrofa. Ale stejně tak je pravdou, že vyloženě slabé album DM neumí
Ahoj všem….
Vidím, že drtivá většina z nás byla děsně hladová po novém albu DM. Bylo to o to zajímavější čekání po SOTU, protože tahle deska se nezdála úplně zajímavá. Ačkoli musím říct, že po několikátém naposlouchání se zdají být některé písně zbytečně opomíjenými..Třeba Miles Away byla naživo výborná a i In Chains byla hodně zajímavá. Stejně tak jako album Exiter, ke kterému mi cesta také trvala poměrně dlouho a kde jsou také moc zajímavé věci..třeba Goodnight lovers je nádherná balada..
Myslím, že my “depešáci” to tak už prostě máme asi od alb Violator a pak zvlášť SOFAD…Tam se totiž poměrně hodně lámal chleba a slabší fanoušci odpadali..Napoprvé jsem si říkal…“Co to je, proboha?”...Ale pak při dalším, dalším a dalším poslechu jsem tomu naprosto podlehl.Totálně. V tom jsou prostě depešáci naprosto úžasní, že nás dokáží oslovit každého trochu jinak. Každý z nás “kovaných” depešáků si na každé desce najde něco zajímavého, to je jasná věc. Pak už ale záleží i na celkovém dojmu z kompletního alba. Můj dojem ze SOTU nebyl úplně ten pravý vzrušující. Nevím proč, ale poměrně opomíjené album Playing the angel bylo a je báječné....
A tak jsem i teď netrpělivě čekal na Deltu:). A stalo se to…....co jsem chtěl. Opět se dostavil ten pocit absolutního štěstí a spokojenosti. A nejde to zastavit….. spokojeně si přehrávám naprosto celé album dokola a objevuji nové a nové krásy.Pro mě prostě absolutně KRÁSNÉ album, které je tak moc plné úžasných věcí. Je to neuvěřitelný hudební zážitek.
A asi ani nemusím zdůrazňovat, jak moc se těším na koncert…i po shlédnutí krátkého vystoupení DM ve studiu s novými věcmi…
Přeji všem krásný den a krásný poslech…Jarda.
Něco málo mých postřehů k Deltě.
Je to album výborné, hlavně ve srovnání s tím, co okolo vychází. Opět se jedná o zajímavý materiál. Dave I Martin skvěle zpívají, Martin píše písničky s nápadem, melodií a zajímavou harmonií . Protože mam LP, deluxe songy neodděluji a třeba moc nerozumím, že se např. Always nedostala na řadové album..
Mám Deltu už celkem naposlouchnou, tak přidám i trochu jiný pohled. Delta Machine po PTA a SOTU má pro mě pracovní název” V bluném kruhu s Benem Hillierem vol.3”. Potenciál skladeb je využit tak na 50% a Ben tápe, dělá vše možné, jen neprodukuje. Nechá se vláčet Martinovou vášní pro analogové synťáky a album mi proto občas zní, jako” Vintage Synths – sounds you’ve never heard before”. Toho si dost užívám na VCMG Ssss. Tam to I více patří. Jestli mají DM vydat další album, které se bude moci postavit k BC, Violator nebo SOFAD, jak oznamovali před Deltou, bude nutné se s panem Hillierem rozloučit a najmout PRODUCENTA. Ten snad vymačká z Martinových songů opět max. Takže další album míchá Flood, produkuje třeba Brian Eno nebo Alan a nejlépe oba ☺. Tak, a jdu si to pustit ☺