Exciter je velmi nedoceněné album. Zvukově pokročilo opět dále, než Ultra, a myslím si, že Mark Bell byl jako producent skvělá volba, chtělo to ale taky někoho, kdo trochu ukočíruje Martinovy výstřelky. Jím zpívané písničky jsou zde jednoznačně asi nejslabším článkem alba, jakmile jsem zaslechl jen “I heard a rumor…” nebo “Comatose almost”, pomyslel jsem si jen “A jéje, Martin má krizi středního věku, která se projevuje ve tvůrčí prázdnotě”.
Na druhou stranu tu jsou i šperky typu “I Am You”, “Shine” anebo hutná kupředujdoucí, jednoznačně taneční “I Feel Loved”. Freelove vynikla až když si jí dal do parády Flood, osekal na maximum všechny zbytečné zvukové fíčury a nechal jen to, co je podstatné, atmosféra. Zde je singlová verze jednoznačně lepší, než LP verze (oproti tomu třeba In Your Room ze SOFAD je jako singl jaksi…nefungující, totálně se ztratila ta naléhavost a temnota). Škoda, že tehdy Dave ještě nenašel odvahu přijít se svými nápady, možná by byl Exciter ještě zajímavější.
