Rozhodně ta lepší volba i tohle je demokracie, vyhrál kontroverzní realitní magnát a skandálista, pro mě pozitivní, narozeniny slaví stejně jako já 14.6.
Voliči se rozhodli, Trump symbolizuje naději, Hillary je tváří toho starého, zkaženého, zatuchlého. Jedno je, ale jisté Amerika začíná psát nové dějiny.
Američané měli podobnou volbu jako my v prezidentských volbách. Kdy jsme si mohli vybrat mezi spícím knížetem nebo hovadem. V Us vyhrálo stejně jako u nás hovado. Doba je jim nakloněna, ale všeho dočasu.
já si opravdu nemyslím, že Trump je hovado. Kdo si trochu projde jeho historii, tak zjistí, že ty zkratky, které používá mediální mainstream, používá jen proto, aby z něj hovado udělal, a také zjistí, že to je docela všestranný člověk se zajímavými myšlenkami a to už v době, kdy politické ambice ještě neměl, takže jej vlastně ani nemohu obvinit z toho zprofanovaného slova “populismus”, které ale fakticky vyjadřuje, že populista jedná dle vůle lidu, co jsou pak vládní garnitury, které jednají proti vůli lidu?
tohle je bomba, ekonoma Pavla Kohouta si hodně vážím pro jeho trefné názory ohledně ekonomiky a i tady trefil hřebíček na hlavičku, lépe než kdokoliv jiný:
narazil jsem na super trefnou glosu, přesně nad tímhle už nějaký rok uvažuji, kam že to vlastně dospěl ten boj za demokracii….
“...náš západní „systém“ je stále více podkopáván neochotou poražených akceptovat výsledky voleb. Můžeme to vidět u nás v případě Zemana, můžeme to vidět v Británii po brexitu nebo nyní v případě Trumpa. Když George Bush ještě v roce 2000 porazil ve volbách Ala Gorea a získal přitom méně hlasů, tak se žádné demonstrace nekonaly, dnes už ale jako by onen základní princip hlasování v demokracii – tedy akceptace výsledků – nic moc neznamenal. A co je obzvlášť zajímavé, tak tuto tradici trhají na cáry lidé, kteří se hrdě tváří jako poslední obránci těch nejvyšších ideálů demokracie. Ale čím dál víc se jich přitom tváří, jako by pro obranu demokracie byli ochotni udělat cokoli, včetně zavedení diktatury…” (Tereza Spencerová)
