Nevím jestli je to jen můj osobní pocit, nebo nějaký záměr autorů/producentů, ale mám pocit, že albem “A Broken Frame” počínaje, je vždy ona poslední skladba na albu něčím zvláštní, naléhavá, posmutnělá a svým “otevřeným” koncem něco naznačuje a ponechává posluchače napjatého… (např. Clean - nedokončený houslový obrat, The Darkest Star - “mantricky” se opakující ruchová smyčka, Higher Love atd.). Co vy na to, je to jen moje paranoia nebo je v tom něco víc? Skryté poselství, prostě “fenomén poslední skladby?” E-mu
